Retro film Černí baroni: Landovský byl postrachem štábu

Legendární československá komedie režiséra Zdenka Sirového (†63), jež zachycuje příběh pomocného technického praporu, patří k nejlepším filmům, které byly v našich končinách nafilmovány. Hlášky z něho zlidověly, a to nejen díky hvězdné herecké sestavě, dokonalému scénáři, ale také bravurnímu filmovému zpracování a humoru. Snímek měl premiéru v roce 1992, ale řada lidí se na něj s oblibou dívá dodnes.

Komedie Černí baroni vypráví o skupině vojáků, kteří tvořili speciální jednotku v rámci lidové armády. Tato jednotka byla často složena z umělců a intelektuálů, kteří byli považováni za nebezpečné pro režim. Název »černí« odkazuje na černé nárameníky, které nosili, a »baroni« na skutečnost, že jako jediní vojáci měli privilegium dostávat část svého platu hotově. Členové této jednotky byli často disidenti a bylo mezi nimi mnoho umělců a vzdělanců, kteří nebyli vhodní k tomu, aby nosili zbraň. Komické historky ve filmu jsou jen odvrácenou stránkou osudu »pétépáků« (pomocné technické prapory), provázenou většinou událostmi smutnými a tragickými.

Landovský, postrach štábu

Geniální herec Pavel Landovský ve filmu ztvárnil majora, který měl přezdívku Terazky. Coby člověk byl Landovský velmi náladový a ve chvíli, kdy neměl zrovna svůj den, bylo lepší klidit se mu z cesty. Hercovy nálady se projevovaly i při natáčení této komedie, někdy se prostě rozhodl, že bude ignorovat předepsaný scénář a svou roli si zahraje po svém. Na to museli kolegové rychle reagovat, což rozhodně nebylo jednoduché. Ale když měl dobrou náladu, chrlil jeden vtip za druhým a kolikrát se musely scény přetáčet, protože se na place všichni smáli jeho historkám. Pavlovým životním nepřítelem byl alkohol, který byl sice při natáčení přísně zakázaný, ale to Lanďáka, jak mu kolegové přezdívali, rozhodně nezastavilo.

Donutil nebyl na vojně

Miroslav Donutil, který ztvárnil ve filmu Černí baroni poručíka Troníka, má na svém kontě mnoho rolí vojenských velitelů, důstojníků a jiných vojenských hodností, sám ale na vojně nebyl. Inspiraci čerpal u svých kamarádů, kteří na vojně byli, a také u jednoho z tehdejších šišlajících diplomatů. Černí baroni se dočkali také audioknihy a právě Donutil ji načetl.

Osobní zkušenost Sirového

Zdenek Sirový, režisér satirického komediálního filmu, sloužil jako voják v pomocných technických praporech. Tehdy byl přidělen do stavebních jednotek, zatímco jeho bratr byl povolán do důlních jednotek, kde šlo často o život. To byla jedna z příčin, proč například Václav Vydra nebo Jiří Schmitzer chtěli, aby film měl vážnější tón. Byl plánován druhý díl, ale Zdenek Sirový, který měl v úmyslu pokračování natočit, bohužel zemřel během příprav.