Září, měsíc biopotravin

Česká republika patří mezi 20 zemí světa s největším podílem ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy. V loňském roce byl podíl této plochy v Česku 16,8 %, v roce 2030 má činit již 25 %. Zájem o ekologické zemědělství a bioprodukty pocházející z něj stále roste. Důležitost biopotravin si připomínáme právě v září.

Září patří tradičně kampani na podporu biopotravin a ekologického zemědělství a soutěži Nejlepší biopotravina roku. Právě tato soutěž výrazně pomáhá v popularizaci produktů ekologického zemědělství mezi veřejností. Lidé již dnes bezpečně poznají biopotraviny podle oficiálního označení a rádi podporují malé farmy. "Zároveň více vnímají význam ekologického zemědělství nejen pro vlastní zdraví, ale také pro krajinu a prostředí, ve kterém žijeme," uvedl ministr zemědělství Marek Výborný.

Za vývojem biovýrobků, kterých bylo do letošní soutěže přihlášeno 140, stojí mnoho práce a úsilí, nejen co se týče chuti a složení, ale velkou roli při hodnocení hraje také design obalů a marketingová strategie. Biopotraviny totiž stále narážejí na problém s vysokou cenou a stále existuje část veřejnosti, která není tímto směrem nakloněna. A právě vyšší cena bývá nejčastějším důvodem, proč si lidé biopotraviny nekupují. Důležité je si ale uvědomit mnohem více věcí.

Příběh černostrakatého prasátka

Na rozdíl od běžně dostupného vepřového masa má například přeštické maso z biofarmy více tuku a jeho výkrm trvá déle. To zvyšuje jeho cenu a pro většinu zemědělců je takový chov nerentabilní. V současnosti je přeštické černostrakaté prase dokonce ohroženo vyhynutím, protože počet plemenných zvířat je nízký a plemeno je zařazeno do genové rezervy. Zachránit se tento druh prasete rozhodl před lety Josef Sklenář, majitel Biofarmy Sasov a také absolutní vítěz letošní Nejlepší biopotraviny roku, kterou se stala jeho konzerva právě z přeštického čuníka.

"Najde-li maso a masné výrobky z přeštíků své větší uplatnění na trhu, budou se jejich chovy rozšiřovat a zvyšujeme šanci na udržení tradičního místního plemene," vysvětlil farmář. Nejen on letos dokázal rozšířit portfolio svých výrobků živočišného původu. "Tento ročník soutěže opět ukázal skvělou úroveň českých farmářů. Nejenže jsme viděli velmi vysokou kvalitu produkce, včetně inovací a nových produktů, a to i u menších farmářů, ale také mimořádný růst kategorie živočišného původu. Dokonce jsme jako porota museli přistoupit k tomu, že jsme oddělili mléčné a masné produkty v této kategorii, protože jinak by nebylo možné vybrat férovým způsobem výherce. Porovnávat navzájem dokonalý salám, produkty z přeštíka a například ovčí, buvolí nebo kravské mléčné produkty, to nebylo možné," řekla Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Biopotraviny jsou zdravé

V bioproduktech jde především o jejich složení, a tedy to, co sníme a dáme našemu tělu. "Do auta přece také nenatankujete levný nekvalitní benzin. Je to otázka priorit," řekla Urbánková k ceně biopotravin. Není proto divu, že pravidelnými odběrateli produktů z biofarem jsou rodiny s dětmi. Řada z nich nabízí i exkurze či zážitkové programy, můžete si na nich nasbírat sami jahody či česnek. Nejen děti tak poznají rozdíl mezi tradičním zemědělstvím a nákupem produktů v supermarketu, z jejichž složení se farmářům dělá mdlo.

Ne vždy vám ale musí nákup biopotravin provětrat peněženku. Například česká rajčata patří mezi nejchutnější a nejvýživnější produkty letní sezony. Jsou pěstována v místních sklenících, kde mají ideální podmínky pro růst. Rajčata jsou bohatá na lykopen, vitamin C a antioxidanty, které přispívají k zdraví srdce a zlepšují imunitní systém. "Je důležité obohatit jídelníček o čerstvou zeleninu a ovoce, které nám poskytují maximální výživovou hodnotu. Obzvlášť cenné jsou produkty od místních pěstitelů, jež zaručují nejen čerstvost, ale i nejvyšší možnou kvalitu a nutriční hodnotu," potvrdila Monika Zábojníková, koordinátorka projektu Půl talíře, který se zaměřuje na vyvážené stravování Čechů. "Čerstvá zelenina a ovoce nejenže skvěle chutnají, ale jsou také plné vitaminů, minerálních látek, vlákniny a řady fytonutrientů. Mezi ty patří například antioxidanty, které naše tělo potřebuje. Obecně se uvádí, že by se měl denní příjem pohybovat okolo 600 gramů," uzavřela odbornice.