Kozel: zámek s neobvyklým jménem

Ačkoliv má trochu úsměvné jméno, samotný zámek Kozel však patří k ojedinělým ukázkám klasicistního venkovského sídla šlechty u nás. Nevznikl přestavbou starší tvrze nebo hradu, ale na konci 18. století byl vybudován doslova na zelené louce. Dodnes si proto zachoval svou původní podobu.

Lovecké sídlo

Za vznikem zámku stojí hrabě Jan Vojtěch Černín z Chudenic, majitel šťáhlavsko-nebílovského panství a nejvyšší lovčí Království českého. Nové sídlo si nechal postavit především pro ubytování hostů během honů pořádaných v okolních lesích. Ty sloužily jako obora a vznikla v nich také síť hvězdicovitě uspořádaných cest přizpůsobených parforsním honům (štvanicím).

Přibyly další stavby

V 90. letech 18. století nechal Černín zámecký areál rozšířit. K hlavní budově přibyly kaple sv. Kříže, jízdárna, lokajna a konírna. Jejich návrhy vytvořil architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi. Společně s hlavní zámeckou budovou vytvořily ucelený klasicistní areál.

Majitel bydlel jinde

Přestože si Jan Vojtěch Černín nechal Kozel vybudovat, se svou manželkou Josefinou, rozenou Thun-Hohenstein, zde trvale nebydlel. Jejich hlavním sídlem zůstával zámek ve Šťáhlavech. Kozel využívali především při lovech a k ubytování hostů. Černín zemřel roku 1816 bez potomků.

Nečekané dědictví

Šťáhlavsko-nebílovské panství zdědil po Černínovi jeho prasynovec Kristián Valdštejn Vartemberk. Z dědictví zpočátku příliš nadšený nebyl, protože Šťáhlavy nikdy před tím nenavštívil a panství bylo zatíženo značnými dluhy. Později se však právě Kozel stal důležitým místem jeho života. S manželkou Marií Thun-Hohenstein jej využívali jako letní sídlo.

Valdštejnové na Kozlu

Kristián a Marie měli osm dětí, z toho dva syny. Kozel následně zdědil jejich prvorozený syn Arnošt, který zde se svou rodinou pobýval a zámek udržoval. Valdštejn-Vartemberkové vlastnili Kozel až do roku 1945. Tehdy byl jejich majetek na základě Benešových dekretů zkonfiskován.

Park vznikl později

Rozsáhlý krajinářský park, který dnes k zámku neodmyslitelně patří, není stejně starý jako samotná stavba. Původně Kozel obklopovaly především lesy, obory a bažantnice. Výrazná proměna okolí přišla ve druhé polovině 19. století. O podobu parku se zasloužil zahradník František Xaver Franz.

Zahradník i archeolog

František Xaver Franz získával zkušenosti mimo jiné na Hluboké a v zahradách vídeňského Schönbrunnu. Na Kozlu využil členitý terén a vytvářel průhledy parkem i do okolní krajiny v různých výškových úrovních. Nebyl však pouze zahradníkem působil také jako geometr, fotograf a věnoval se archeologii. Jeho nálezy z okolí Šťáhlav se staly základem prehistorické expozice Západočeského muzea v Plzni.

Jak Kozel přišel ke svému jménu

Neobvyklý název zámku vysvětluje stará pověst. Podle ní se na tomto místě v dobách Slovanů při jarní rovnodennosti konal pohanský obřad, při němž lidé obětovali bohům kozla, aby si zajistili bohatou úrodu. Právě od této tradice měl později vzniknout název Kozel. Historicky se však zámek původně nazýval Waldschloss bei Stiahlau, tedy Lesní zámek u Šťáhlav.

Bez velkých přestaveb

Jednou z pozoruhodností Kozlu je jeho dochovaná klasicistní podoba. Zámek nebyl vybudován na základech staršího šlechtického sídla a ani později neprošel zásadními stavebními proměnami. Hlavní přízemní budova má čtyři křídla seskupená kolem obdélníkového nádvoří. Spolu s dalšími stavbami a parkem tvoří mimořádně ucelený historický areál.

Informace pro návštěvníky

• V letní sezoně je základní okruh přístupný denně od 10 do 17 hodin kromě pondělí.
• Zámecký areál se v sezoně otevírá po celý týden už od 7 do 20 hodin.
• Zámek Kozel je celý bezbariérový.
• Lety dronů bez předchozího povolení jsou nad areálem zakázány.
• Hlavní vnitřní parkoviště je vzdálené cca 150 m od budovy zámku a je vhodné i pro handicapované návštěvníky a pro účastníky svateb či koncertů.
• Aktuální informace najdete na oficiálním webu Zamek-kozel.cz.