Pyšná Krasomila Alena Vránová: zamilovala se do prince

Za svou dlouhou a plodnou kariéru ztvárnila řadu rolí v divadle, hrála v televizních seriálech a má na svém kontě i mnoho výrazných a úspěšných rolí filmových. Když se ale řekne Alena Vránová (82), snad úplně každý okamžitě a zcela automaticky vyhrkne - Pyšná princezna. Princezna Krasomila z legendární pohádky režiséra Bořivoje Zemana je pro tuto dámu jakýmsi synonymem. Její život však občas žádná velká pohádka nebyl.

Budoucí princezna Krasomila se narodila uprostřed prázdnin, 30. července 1932 jako typické pražské dítě. Její tatínek byl nadšený ochotník, a malá Alenka tak od útlého dětství dobře věděla, co je to divadlo. Tatínek bohužel zemřel, když bylo Aleně pouhých pět let, ale brzy bylo jasné, že herecké geny po něm podědila a ještě k tomu přidala něco navíc. Již v raném dětství se stala členkou Dismanova rozhlasového dětského souboru, který působil nejen v rozhlase, velmi často vystupoval i na prknech, která znamenají svět.

Přihlásila se na DAMU, kde absolvovala roku 1953. Od roku 1955 se stala členkou souboru Divadla ABC v Praze, v roce 1962 přešla do Městských divadel pražských, kde zářila příštích třicet let až do roku 1992, kdy odešla na volnou nohu. Spolupracovala mimo jiné i s velikánem českého herectví Janem Werichem. Za roli slavné divadelní hvězdy Gertrudy Matthewsové ve hře Bouřlivé jaro dramatika Arnolda Weskera, která se odehrává na jevišti Divadla Ungelt, dokonce obdržela Cenu Thálie za rok 1997. Než se tohle všechno stalo, dávno předtím, než nastoupila na studia, si Alena Vránová zahrála ve dvou již zapomenutých filmech malé roličky mladých děvčat.

Prokletí Krasomily

Opravdová příležitost ve filmu přišla v roce 1952. Tehdy dvacetiletá křehká blondýnka získala roli princezny Krasomily v připravované pohádce s názvem Pyšná princezna. Režisér Bořivoj Zeman nemohl najít lepší představitelku nafoukané a arogantní princezny, kterou však láska změní k nepoznání. Pohádka měla obrovský úspěch, i když ne všude.

"Jakmile ta pohádka spatřila světlo světa, snesla se na ni strašná kritika. Tehdy se fandilo natáčení budovatelských filmů, takže nám ani nedovolili natáčet na barevný materiál, prý by ho bylo škoda. Doba tehdy přála ideologicky zaměřeným filmům plným dělníků na poli a tvrdé práce. A najednou tu byl něžný příběh plný lásky. To zkrátka nešlo," zavzpomínala později Alena Vránová. Dnes už se nechce na téma Pyšné princezny vůbec bavit a je dost rozladěná, když se jí na tento pohádkový hit někdo zeptá. Důvodem ale není jenom to, že na všechny otázky už tisíckrát odpověděla. Tohle natáčení jí totiž pořádně zamíchalo se životem.

Do prince se zamilovala

Když roli získala, bylo jí teprve dvacet let, přesto už v té době byla vdaná. Vdávala se v osmnácti a jejím manželem byl tehdy nadšený budovatelský básník Pavel Kohout. Byl to zapálený komunista a například datum svatby bylo stanoveno podle data narození Josifa Stalina. Brzy ovšem mladá dívka pochopila, že to nebyl dobrý nápad. Z Pavla Kohouta se prakticky okamžitě po svatbě stal despota, kterému vadilo například i to, že se jeho žena líčí a nosí vysoké podpatky. Tak se přece správná komunistka nechová! Natáčení Pyšné princezny začalo v době největší manželské krize. Hádky byly na vrcholu a najednou se stalo to, o čem by mohla spousta hereček vyprávět, stává se to totiž dost často. Na scénu přišel okouzlující mužný hrdina. Alena Vránová si začala románek se svým hereckým kolegou, představitelem krále Miroslava Vladimírem Rážem.

Následoval rozvod a románek po čase přerostl v manželství, ze kterého v roce 1958 vzešla dcera Markéta. Manželství ale rozhodně nebylo idylické. "Tátu chtěla každá a on kolikrát neodolal. Měl různý avantýry, milenky a snad i nějaký vážnější vztah s nějakou baletkou. Mámu to pochopitelně štvalo," rozpovídala se Markéta pro deník Blesk. Přes spoustu problémů ale manželství vydrželo až do Markétiných osmnáctin, kdy se manželé rozvedli.

Na oblíbenou pohádku Pyšná princezna se můžete podívat už dnes v 18:00 na TV Barrandov.