Filipovští: rod s hudebním i hereckým nadáním

Mezi významné české herecké rodiny patří bezesporu rod Filipovských. Jejich hluboké kořeny s bohatou tradicí v českém hudebním, filmovém, divadelním i televizním průmyslu sahají až do konce 19. století.

Psal se rok 1845 a v Rožmitále pod Třemšínem se narodil František Filipovský. Český flétnista, varhaník, hudební skladatel, sbormistr a pedagog, otec budoucího herce a dabéra Františka Filipovského. Filipovský starší měl velké hudební nadání, již v raném věku hrál na harfu. Ostatně cit pro muziku charakterizoval i dalšího člena rodiny, jeho bratr Vilibald měl k hudbě také velmi kladný vztah. František postupem času začal studovat na pražské varhanické škole. Bohužel ze školy byl vyloučen. Kvůli nedostatku peněz na studia si totiž přivydělával hraním s kapelami v nočních klubech. Školní řád byl ale neúprosný, a když na něj klubové vystupovaní prasklo, musel Filipovský ze školy pryč. Avšak také jeho další životní cesta byla spojená s hudbou. Stal se prvním houslistou Mášova orchestru a procestoval střední Evropu. Získal tolik finančních prostředků, že mohl dokončit varhanickou školu a také vstoupil do orchestru Prozatímního divadla. Filipovský starší se oženil s Annou Pavlínou Obstovou, dcerou obchodníka. Společně vychovali čtyři děti - Elišku, Martu, Marii, a když mu bylo 62 let, narodil se syn, kterého pojmenovali František.

Nezapomenutelný herec i dabér

František Filipovský mladší, narozený 23. září 1907, se od mladí věnoval jak hudbě, konkrétně zpěvu, tak divadelnictví. Začal studovat dějiny umění a estetiku, ale školu nedokončil. Nastoupil na profesionální hereckou dráhu. Od roku 1945 byl téměř 50 let členem činohry Národního divadla. Z filmových příležitostí přišel v roce 1938 snímek Škola základ života a role šprta a podlejzáka Krhounka.

Po druhé světové válce dostával Filipovský před kamerou čím dál více prostoru, a to nejen ve filmech, ale i v pohádkách. Pokračovala rovněž jeho spolupráce s režisérem Martinem Fričem, určitě není nutné připomínat filmy Císařův pekař a Pekařův císař. Filipovský se proslavil nejen na plátně, nýbrž i jako dabér. Jeho hlas je nesmrtelný a dodnes zní například ve slavných českých verzích filmů s Louisem de Funèsem, což mu přineslo obrovskou popularitu. Jeho dabingový talent a schopnost přenést humor a charakter do postav, které daboval, jsou dodnes ceněny.

Vždy usměvavá

Filipovskému se v roce 1941 narodila dcera Pavlína. A jak už to bývá, jablko nepadlo daleko od stromu. Již v 17 letech se vydala na dráhu hlasatelky televizních pořadů pro děti. Časem se pak stala členkou Semaforu, ve kterém působila jako herečka a zpěvačka. Vždy usměvavá a něžně působící zpěvačka si rychle získala srdce veřejnosti. Filipovská si zahrála v několika málo filmových rolích, ale svou kariéru směrovala spíše do rozhlasu a moderování zábavných a hudebních pořadů. Byla provdaná za zpěváka Petra Spáleného, manželství se však rozpadlo. Podruhé se provdala za Lubomíra Trávníčka. V roce 2021 oslavila Pavlína Filipovská 80. narozeniny.

Neříkaly mu dědo

Z prvního manželství zpěvačky vzešly dcery Johana a Pavlína, dnes Wolfová, úspěšná zpravodajka, novinářka a moderátorka. Příjmení si ponechala po svém prvním manželovi, slovenském novináři Karolovi Wolfovi. S druhým manželem, podnikatelem Janem Bubeníkem, má dvě děti - Matouše a Matyldu. Ani druhý svazek jí ale bohužel nevyšel. Do svého soukromí nechá nahlédnout veřejnost jen občas, avšak na dědečka Františka vzpomíná ráda. Zajímavostí je, že ho nikdy neoslovovala dědo, se sestrou Johanou mu říkaly Filínku, stejně jako kolegové a kamarád.