Eliška Bučková o nevěře: Ženy mají šestý smysl!

Z jedné nebo druhé strany se s nevěrou setkal snad každý. Jenže ne každý podvádění definuje stejně. Jak se liší mužský a ženský pohled na nevěru? O ožehavé otázce mezilidských vztahů si v INSTINKTECH Jaromíra Soukupa povídali devětadvacetiletá modelka a zpěvačka Eliška Bučková a ředitel společnosti Alibi na míru Petr Macháček.

Když si do internetového vyhledávače zadáte Češi a nevěra, dočtete se, že rozhodně nejsme národem puritánů. Výzkum uvádí, že se každý pátý Čech přiznal, že byl alespoň jednou v životě nevěrný. V Karlovarském kraji je to dokonce každý třetí... Je realistické, že Češi jsou takhle nevěrní?
Petr: Z pohledu agentury a toho, jak fungujeme sedmým rokem... Neřekl bych, že jsou rozdíly mezi kraji. A co se tvorby alibi týče, to se asi Elišce nebude líbit, ženy nás využívají víc než muži. Myslím si, že to bude tím, že když si my muži máme vzájemně něco přikrýt, máme něco jako mužskou čest. Takže i když přestaneme být přáteli, nemám potřebu se tímhle mstít. Zatímco u ženy je to často to první, po čem sáhne, aby se bývalé kamarádce pomstila.

V tom výzkumu mne zaujalo, co všechno Češi považují a nepovažují za nevěru. Co je nevěra z vašeho pohledu?
Eliška: Třeba už myšlenka. Když vědomě zraňuju partnera a dělám něco, co vím, že by mu mohlo způsobit bolest, to už je pro mě nevěra.

Kdyby o tom, co ten druhý dělal, věděl, bolelo by ho to. Eliška to pojmenovala správně - dělat něco za partnerovými zády je definice nevěry. Co myslíte?
Petr: Já na to asi nemám žádný názor. (smích)

Vysvětlete mi, jak funguje Alibi na míru. Vaši klienti chtějí zastřít svoji činnost, aby se o tom jejich partner nedozvěděl?
Petr: Pokaždé to nemusí být partner. Může to být jen situace, kdy se někdo chce vyhnout nepříjemné události. Meeting v práci, večírek, těch motivů je strašně moc.

Pamatuji si, že v devadesátých letech byla taková agentura, která se zabývala tím, že vám v určitý čas někdo zavolal a nadhazoval vám hovor na předem určené téma, abyste udělal dojem. Týkalo se to podnikání. Funguje to ještě?
Petr: Tohle přímo neděláme, ale máme službu Přítel na telefonu. Je to na základě předem domluveného zinscenovaného hovoru, v daný čas na dané téma.
Eliška: Já na to nepotřebuju volat agenturu, mám super kamarádky. Když se chystám na nějaký meeting nebo rande a nevím, jak to dopadne, jsme domluvené, že je pro zvoním nebo mi třeba v pět jedna zavolá a »checkne« situaci.

Jak vypadá neprůstřelné alibi?
Petr: Úspěšnost závisí do určité míry i na tom klientovi. Na začátku musíme klienta vyzpovídat, zjistit, na jakou oblast jeho života budeme alibi tvořit. Jestli půjde o soukromou sféru, pracovní sféru, jestli bude stačit tvorba dokladů, nebo jestli budou potřeba aktéři, aktérky, kteří to podpoří telefonním hovorem, nebo ti, kteří sehrají roli kolegů, kamarádů na místě...

Pokud jde o alibi na nevěru, mám pocit, že ženy to vycítí, poznají, když to není pravda. Bojím se žen nepřiměřeně, nebo je to pravda?
Eliška: Já si myslím, že se bojíte oprávněně. My ženy opravdu máme šestý smysl a bohužel máme ještě jednu geniální vlastnost, že umíme číst mezi řádky a kolikrát tam vyčteme takové scénáře, které by vás chlapy ani nenapadly.

Souhlasíte s Eliškou? Jaká je úspěšnost vašich alibi?
Petr: Neměli jsme pochybení v této oblasti za celých sedm let, co to děláme. Že by přišel klient, stěžoval si, že to nezafungovalo, prasklo to, se nestalo.

Prohledávání mobilu partnera - dnes asi hlavní zdroj při odhalování nevěry. Jaký na to máte názor?
Eliška: Já si myslím, že do vztahu patří důvěra. Pokud tam ta důvěra je, ani jeden z partnerů nemá důvod chodit do telefonu toho druhého. Ale samozřejmě když jeden něco tají, to jsou takové ty maličkosti, otočí si mobil displejem dolů, nosí si telefon do sprchy, ženská vytuší, že je něco špatně. A když jsme my ženský zoufalý, děláme zoufalé věci...

Další díl INSTINKTŮ Jaromíra Soukupa můžete sledovat už dnes ve 21:15 na TV Barrandov! Hosty budou herec Ivan Vyskočil a zpěvačka Olga Lounová.