Tipy, jak v cizině předejít trávicím potížím

Cestovat znamená poznávat vzdálené země, jejich obyvatele, kulturu, zvyky... A také cizí bakterie či viry, na které na rozdíl od místních obyvatel nejsme zvyklí. Právě kontakt s neznámou "mikroflórou" bývá často příčinou zažívacích potíží a průjmů.

Především v exotických zemích je opravdu dobré dávat si pozor na to, co jíme. "Samotný pokrm totiž ani nemusí být vyloženě infekční, ale kombinace pro nás neobvyklých potravin a jejich zvláštního zpracování může náš organismus špatně tolerovat. To se následně projeví bolestí břicha, zvracením a průjmy. Nejčastěji však za trávicí potíže mohou bakterie produkující toxiny, na vině mohou být i viry, eventuálně paraziti," vysvětlila Jana Koželuhová z České gastroenterologické společnosti. Nejúčinnější obranou zůstává pečlivé dodržování základních hygienických pravidel, především mytí rukou, a to před každým jídlem a po použití toalety. Současně však také platí, že voda, která na jedné straně pomáhá, může rovněž škodit.

Pozor na vodu i salát

Staré cestovatelské pravidlo radilo nejíst nic, co nejde uvařit nebo oloupat. Podle odborníků dnes již není třeba být tak ortodoxní, čerstvé plody stačí před požitím důkladně omýt. "Nikoliv ovšem pod tekoucí vodou z neznámého lokálního zdroje, ale vodou balenou, nejlépe nějaké osvědčené značky," doporučila lékařka. V ekonomicky méně rozvinutých zemích je zase lepší vyhnout se salátu nebo jiné tepelně neupravené specialitě místní restaurace. Kuchař si dal s jídlem sice určitě práci, ale pokud před přípravou opláchl použitou zeleninu a ovoce vodou z místního zdroje, riziko nákazy zvýšil.

"V některých zemích bych osobně doporučila balenou vodu používat také k čištění zubů a mytí obličeje, případně rukou," dodala Koželuhová. Nechladit si nápoje "místním" ledem je už dostatečně známým doporučením, méně se však ví, že je třeba dávat si pozor také na kávu. "Při přípravě v džezvě se voda nemusí dostatečně převařit, takže senzitivní jedinci se mohou potýkat s problémy i po vypití takto připraveného šálku kávy," upozornila gastroenteroložka.

Podle expertů se různé formy trávicích potíží projeví zhruba u poloviny cestovatelů. Nejčastější bývá tzv. cestovatelský průjem. Naštěstí většina těchto potíží sama rychle odezní. Výraznější projevy je ale lepší tlumit, už kvůli rychlé dehydrataci. V lékárničce, kterou si povezeme s sebou, by nemělo chybět živočišné uhlí nebo léky obsahující diosmektit (Smecta). "Tato adsorbencia na sebe umějí navázat toxické látky, bakterie i viry, a jsou tak vhodná alespoň zpočátku u všech forem průjmů. U těch vodnatých, úpornějších lze s nějakým odstupem použít rovněž léky snižující zvýšenou sekreci vody a elektrolytů ve střevě (například Hidrasec)," upřesnila Koželuhová. V úvodu trávicích potíží (do doby, než je potvrzeno, že se nejedná o infekční onemocnění) lékaři doporučují vyvarovat se léků s obsahem loperamidu, které snižují pohyblivost střev a zabraňují průjmu jako takovému. "Ty zabrání odtoku infikované stolice, bakterie pak zůstávají ve střevě, mohou se šířit dál do krevního oběhu a v nejhorším případě způsobit těžký systémový zánětlivý stav," řekla lékařka.

Příjem tekutin je, zejména v případě objemných průjmů, doporučeno nahradit rehydratačními roztoky s vyšším obsahem iontů. Vhodné je zvýšit objem tekutin za den a rozhodně nepít jen vodu nebo čaj, ale střídat je s minerálními vodami. A jaký je pohled lékařů na panáka domácí slivovice či jiné pálenky po ránu, který je podle některých cestovatelů tou nejlepší dezinfekcí? "Žádné studie, které by něco takového potvrzovaly, neexistují. Takže v tomto případě platí, že víra tvá tě uzdravuje, ale doporučit plošně takové řešení nelze," uzavřela lékařka.

Tip: Domácí rehydratační roztok si můžete namíchat z 1 litru převařené vody, 8 čajových lžiček cukru a 1 lžičky kuchyňské soli a šťávy ze 2 pomerančů nebo grepů. Doporučenou dávkou pro dospělé je zhruba 250-500 ml roztoku za hodinu. V menším objemu cca 125-250 ml za hodinu lze tento roztok podat také dětem.