Čárový kód slaví. V Česku ho známe již 40 let

Čárový kód je dnes samozřejmostí. Najdete ho až na výjimky na každém zboží. I na titulní straně SEDMIČKY. Víte ale, jak vznikl? A jak zdlouhavý proces vedl k jeho zavedení a rozšíření?

Historie čárového kódu sahá až do roku 1949 na pláž floridské Miami, kde si lámal hlavu inženýr Norman Joseph Woodland nad problémem, o kterém mu pověděl jeho kolega Bernard Silver. Ten se mu svěřil se stížností jednoho obchodníka, který klasické markování zboží u pokladen považoval za zbytečně zdlouhavé. Woodlanda napadlo vymyslet druh kódu, který by byl unikátní pro každý výrobek. V poválečném světě byla stále aktuální Morseova abeceda, a tak ji zkusil využít. Nakreslil do písku zprávu morseovkou, tedy tečky a čárky. Když přitáhl ruku k sobě a z tečky se najednou stala linka, zrodil se v jeho hlavě geniální nápad, který s odstupem času způsobil revoluci v nakupování. Woodland a Silver začali na nápadu pracovat a vyvinuli snímač na bázi optického systému, který původně sloužil k synchronizaci zvuku a obrazu v kinech.

Čárové kódy jen na zboží pro export

V roce 1952 si tuto technologii nechali patentovat. Na rozdíl od dnešních čárových kódů byly tehdy bílé linky na černém podkladu. Dokonce existovala i podoba kruhového čárového kódu, tzv. býčího oka, který měl výhodu v tom, že mohl být nasnímán z jakéhokoli úhlu. Čárový kód však předběhl dobu, protože technologie pro jeho praktické využití tehdy ještě neexistovala. Skutečný průlom nastal v sedmdesátých letech. V roce 1974 byl v americkém Ohiu naskenován první produkt s čárovým kódem - byl to balíček žvýkaček. Československo se stalo průkopníkem této technologie na Východě. Už v roce 1983 se země zapsala do mezinárodní organizace EAN, která umožnila zavedení evropského standardu čárových kódů EAN-13, jak je známe dnes.

Dům elegance odstartoval boom

Zpočátku se tiskly čárové kódy hlavně na exportní zboží, protože v Československu zatím chybělo potřebné vybavení pro skenování. Před čtyřiceti lety ale nový způsob prorazil pražský Dům elegance, který měl sloužit jako vzorový obchod pro státy, jež spadaly pod Radu vzájemné hospodářské pomoci. Po revoluci pak nastal rozmach čárových kódů na zboží nejrůznějšího druhu, technologie byly najednou dostupnější a jednoduchý způsob markování byl na počátku konzumní éry žádoucí. Přestože čárový kód je dodnes nejefektivnějším, nejlevějším a nejspolehlivějším řešením, můžeme se setkat i s dalšími typy kódů. Například s 2D kódy, což je typicky QR kód, který umožňuje ukládat mnohem více informací, a tak se hojně využívá ve zdravotnictví, dopravě, ale i v marketingu.