Retro filmy Ostře sledované vlaky: proč se soudruhům nelíbily?

V roce 1966 se režisér Jiří Menzel (†82) poprvé odhodlal natočit celovečerní film podle knižní předlohy Bohumila Hrabala (†82) Ostře sledované vlaky. Ačkoli stejnojmenný film získal Oscara, komunisté ho uklidili na dvacet let do trezoru.

Spisovatele Bohumila Hrabala inspirovala skutečná událost, kterou sám prožil. Jednalo se o výbuch německého muničního vlaku odpáleného časovým spínačem partyzány před koncem druhé světové války nedaleko železniční stanice Stratov. Hrabal tehdy sloužil na nádraží v Kostomlatech nad Labem jako výpravčí. Režisér Jiří Menzel měl při tvorbě scénáře možnost s Hrabalem spolupracovat a dalo by se říci, že podklad pro film vznikal na jejich dlouhých procházkách po Praze a Nymburku. Scénář tedy získal výslednou podobu, avšak bylo třeba sehnat herce, kteří by filmovým postavám vtiskli autenticitu a ten správný náboj. A to není lehká věc.

Zdeničku obsadil napotřetí

Hlavní role dospívajícího Miloše Hrmy, jenž se po všech nezdarech zaučí jak pro práci v železniční stanici, tak v intimním vztahu k ženám a hrdinně vyhodí do vzduchu muniční vlak, za což zaplatí svým životem, měla původně patřit Vladimíru Pucholtovi, ten ale točil jiný film s režisérem Jiřím Krejčíkem a nechtěl sedět na dvou židlích najednou. A tak si Menzel dál lámal hlavu, koho do této role obsadit. Dokonce zvažoval i sám sebe, jenomže měl pocit, že je na tuto roli příliš starý. Správná volba nakonec padla na tehdy mladičkého Václava Neckáře.

Lehce problematické bylo obsadit herečku do role Zdeničky. Roli původně získala Helena Vondráčková, ale když Menzel obsadil Neckáře a viděl, že Helena je o fous vyšší, usmyslel si, že by to nevypadalo příliš dobře, a Helenu o roli připravil. Nicméně Menzel musel pátrat dál po ideální Zdeničce, a tak se obrátil na Ivu Janžurovou. Ta ale odmítala ukázat před kamerou nahé orazítkované pozadí, a proto tedy roli získala Jitka Zelenohorská.

Dvacet let v trezoru

Přestože se Ostře sledované vlaky líbily světové kritice i veřejnosti, tehdejší režim měl spoustu výhrad. Například stranického filmového kritika Jana Klimenta rozpálila slova režiséra Menzela, který o filmu řekl, že se odehrává v době, kdy vlaky jezdily ještě včas a železničáři nosili čisté uniformy. Také sovětská kritika měla s filmem problém a shledala v něm znevážení protinacistického odboje. Nejvíce jim asi vadilo, že postava Miloše není vzorným odbojářem a nejvíce ho zajímají osobní problémy erotického charakteru. Ostře sledované vlaky se tak dostaly na dvacet let do trezoru.