Lukáš Pavlásek: Velké ego se dá dobře shazovat

Lukáše Pavláska (44) známe jako komika, moderátora a spisovatele. V polovině dubna se však v Divadle Broadway představil jako herec v autorském představení Já, diktátor, kde účinkuje po boku Veroniky Žilkové (61) či Tomáše Matonohy (52).

Byl jste překvapený, když vás Veronika Žilková oslovila, abyste napsal divadelní hru?
Ani ne. S Veronikou jsme spolu už párkrát divadlo hráli, improvizované divadlo. Jmenuje se to Milostný trojúhelník, hráli jsme ještě s Pepou Poláškem a Martinem Brožkem. Takže Veronika ví, že mám rád divadlo a že bych ho chtěl dělat. Taky píšu hry, i to mě baví. Zkrátka s Veronikou jsme věděli, že spolu něco chceme dělat a takhle to teď vyšlo.

Máte tam hlavní roli. Cítíte se být hercem?
Ano, já jsem vždycky chtěl být hercem. Proto jsem také začal dělat stand-up. Všechno se to postupně učím sám a od kolegů, od režisérů. Tak trochu za pochodu.

Dal vám někdo ve vašem okolí takzvaně sežrat, že nemáte herecké vzdělání?
To ne, nikdy. Ostatně takových herců je hodně, kteří se k řemeslu dostali tak jako samovolně. Máme to ale složitější, musíme přípravě věnovat více času, více se učit. Snažit se, abychom všechny ty věci kolem dobře pochytili. Zvlášť když toho člověk dělá tolik co já. Ale mě to baví, já to mám rád.

Původně jste v této hře účinkovat nechtěl. Co se změnilo?
Přemluvila mě Veronika, že bych to měl hrát já. Zjistil jsem, že když si dám vlasy dozadu, tak trošku jako Putin fakt vypadám. A když povolím břicho, tak zase jako Kim. Bojím se nechat si narůst knírek, abych nevypadal jako Stalin. No ale zpět k té hře. Víte, z Putina si v té hře dělám srandu, jak to dělávali s jiným diktátorem Voskovec s Werichem. To diktátorské velké ego se dá dobře shazovat, z toho se dá dělat sranda. Ale psal jsem to s tím, že to nebudu hrát. Kdybych věděl, že to budu hrát, tak si napíšu méně textu, protože teď mě to docela drtí. Ale vzal jsem to jako hereckou výzvu. Je to sice komediální role, ovšem samozřejmě jsou tam i vážnější a dramatičtější situace. Chtěl jsem se ukázat herecky trošku jinak a teď na tom pracujeme. Jen se musím odprosit od toho, že jsem autor a že jsem to napsal, věnovat se herectví. Abych předvedl výkon, na jaký budu pyšný.