Retro filmy: Dívce na koštěti je půl století

Letos oslaví pohádková komedie Dívka na koštěti padesát let od své premiéry, a přesto stále baví malé i velké diváky. Ačkoli se tehdy k natáčení filmů většinou využívaly krásy hlavního města, čarodějnice Saxana své dobrodružství prožila jinde.

Za scénářem k filmovému hitu stojí lékárnice a spisovatelka Hermína Franková, Miloš Macourek a Václav Vorlíček, který se ujal režie. Zajímavé je, že v původním scénáři vlastně vůbec neexistoval pohádkový svět, kterému komedie vděčí za jedinečnou atmosféru i řadu krásných postav. Scénář natolik zaujal Barrandov, že schválení výroby přišlo za pouhý jeden den od jeho odevzdání, což bylo jedno z nejrychlejších rozhodnutí vůbec.

Kouzla a čáry byly tehdy pro diváky natolik atraktivní, že se Dívka na koštěti stala impulzem pro vznik seriálu Arabela. Vraťme se ale k příběhu mladé čarodějnice Saxany, jež měla zůstat tři sta let po škole a využila první příležitosti k tomu, aby utekla do světa lidí. Ten se jí zalíbil natolik, že se rozhodla v něm zůstat napořád, k čemuž jí měl dopomoct odvar z babského ucha. Při jeho shánění se však dostala do potíží s partou Mikiho Rouska a nakonec ji její touha po babském uchu zavedla až za brány psychiatrie. V příběhu nechybí láska, jíž Saxana zahoří k sympatickému Honzovi.

Černocká nečekala trhák

Adeptek na hlavní roli Saxany bylo více, původně ji měla hrát Věra Špinarová či Milena Steinmasslová, na níž už byly dokonce ušité kostýmy. Pak ale režisér objevil v Semaforu mladičkou zpěvačku Petru Černockou s ostře řezaným nosem a bylo jasno. Petru však po přečtení scénáře ani ve snu nenapadlo, že by mohla být tato komedie tolik úspěšná a že ji čarodějnice Saxana bude provázet po zbytek života.

"Když jsem dostala ten scénář, tak jsem si nemyslela, že to může být trhák, ale to bylo jen hloupé mládí. Později se ukázalo, že do své doby ten film zapadl s takovou určitou vervou. Byla tam sranda, a ještě ke všemu výborní herci. Později jsem se vůbec nedivila, že ten film mají lidi tak rádi. Ale že to bude mít až takovou výdrž, to jsem nečekala," prozradila SEDMIČCE Černocká, jíž nálepka Saxany zůstala půl století.

Vstup do pohádkové říše

Ve filmu se objevuje řada krásných míst. Exteriéry pořizovali filmaři v létě roku 1971 ponejvíce ve východočeských Pardubicích, které oplývají skromnou architekturou. Ve filmu obyvatelé Pardubic poznají například Zborovské náměstí, ZŠ Staňkovu, Sukovu třídu nebo Pernštýnské náměstí, kde stála kašna, která sloužila jako vchod do pohádkové říše. Ta však ve skutečnosti na náměstí není. Vyrobili ji v barrandovských ateliérech, postavili ji na náměstí pro účely natáčení a následně ji zbourali. Některé záběry byly pořízeny v Zelenobranské ulici, která je pojmenovaná podle Zelené brány - dominanty Pardubic.

Natáčelo se u Nižboru

Filmoví tvůrci někdy diváka lehce zmatou. Psychiatrická nemocnice, v níž se ocitla Saxana s pacientkou v podání Heleny Růžičkové, jež čeká na Kolumba, který přijede lodí vodovodem, vznikla z Masarykových kasáren, tehdy kasáren Julia Fučíka, na Zborovském náměstí. Pohádková komedie se natáčela také v okolí Nižboru. Jedné z filmových scén posloužilo například rozcestí na silnici z Nižboru do Roztok u Křivoklátu s odbočkou na Otročiněves. K vidění je v Dívce na koštěti i kaple Leontýnka u Leontýnského zámku nedaleko Křivoklátu.

Ocenění za filmové triky

Vorlíčkův snímek proslavila řada skvělých triků, mnohé z nich vznikly přímo na place. A některé byly velmi jednoduché, a přesto efektní. Například legendární scéna s prodlouženou rukou Saxany vznikla tak, že na zemi ležel člověk, který byl pečlivě schovaný a natahoval před sebou ruku. Petra Černocká pohybovala svou rukou tak, aby to vypadalo, že prodloužená ruka skutečně patří k jejímu tělu.

Dívka na koštěti získala v roce 1972 Cenu filmového diváka na Filmovém festivalu mladých v Trutnově a za zvláštní filmové efekty byl architekt Oldřich Bosák oceněn v roce 1973 na mezinárodním katalánském filmovém festivalu Sitges cenou Medalla Sitges en Plata de Ley.