Retro film Byl jednou jeden dům: závěrečné scény se musely přetočit

Jeden z nejoblíbenějších československých seriálů Byl jednou jeden dům vznikal na přelomu let 1973 a 1974. Režisér František Filip (†90) v něm přivedl před kameru skutečně obrovskou plejádu skvělých herců a hereček. Je všeobecně známo, že se tento normalizační seriál nemohl obejít bez ideologické zátěže, ale i to bylo málo, a poslední díl museli tvůrci kvůli režimu přetočit. Zákulisí seriálu ale nabízí mnohem větší zajímavosti.

Seriál odehrávající se v domě ve fiktivní pražské ulici Bagounova nechává diváky nahlédnout do osudů jeho obyvatel před druhou světovou válkou a během ní. Oblibu si získal díky perfektnímu obsazení dlouhé řady hereckých mistrů. V seriálu účinkovali Miloš Nedbal, Libuše Švormová, Josef Abrhám, Jiří Sovák, Vladimír Menšík, Míla Myslíková, Jiří Hrzán, Jana Hlaváčová, Josef Vinklář, Josef Somr, Karel Höger, Dana Medřická a spousta dalších úžasných herců, kteří svým rolím propůjčovali nezapomenutelnou podobu.

Přízeň diváků si ale seriál Byl jednou jeden dům zasloužil i díky propracovaným dialogům a zajímavým příběhům. Scénář k seriálu napsal prozaik Jan Otčenášek s neméně zkušeným dramatikem Oldřichem Daňkem a dali tak vzniknout nové televizní éře.

Pátý díl nadvakrát

Tvůrci napsali a natočili pět dílů seriálu - Stěhovavá trafika, Bio Ilusion, Jízda do tunelu, Ďábelské ostrovy a Obvaziště Boccaccio. Poslední díl se ale cenzorům nelíbil. Byl údajně málo revoluční a nedostatečně vyzdvihoval zásluhy Rudé armády. Proto musely být závěrečné scény pátého dílu seriálu po jeho premiéře přetočeny a úprava si vyžádala i přejmenování celé epizody - Barikáda ve vedlejší ulici.

Na druhou stranu se ale diváci dočkali přídavku v podobě dalších osudů postav i dalších figur, které předtím v seriálu nevystupovaly. Celá tato záležitost byla jen rozmarem minulého režimu a po roce 1990 začala televize opět vysílat původní verzi seriálu. Ze scénáře i vzpomínek některých herců údajně vyplývá, že měl být seriál delší, ale pokyn shora zněl bohužel jinak.

Praha jako na dlani

Filmaři využili při natáčení krásy Prahy. V záběrech je tak možné spatřit atraktivní místa, jakými jsou například Petřínská rozhledna, bludiště Petřínské sady, Hradčany, Josefov, Karlovo náměstí, Novotného náměstí, Staroměstské náměstí, náměstí Kinských, Václavské náměstí, vyhlídka u Hanavského pavilonu v Letenských sadech nebo Kostel sv. Prokopa na Sladkovského náměstí na pražském Žižkově. Dům, v němž se příběhy odehrávaly, byste ale hledali jen marně. Vyrostl totiž pro účely natáčení v největším ateliéru na Barrandově. Podle dostupných informací to byla také největší dekorace od roku 1947.