Hypertenze: onemocnění, které ohrožuje zdraví

Vysoký krevní tlak se do života často vplíží nenápadně. Člověk je unavený, občas ho bolí hlava nebo hůř spí, a přitom už mohou vznikat změny, jež zatěžují srdce i cévy. Tlak je ovlivňován věkem, stresem, životním stylem i každodenními návyky.

Mezi nejčastější civilizační onemocnění patří i vysoký krevní tlak, který v Česku postihuje velkou část dospělé populace. Ve věku 25 až 64 let má hypertenzi přibližně 40 % lidí a s přibývajícím věkem čísla dál rostou - u mužů ve věku 55 až 64 let má vysoký tlak 72 %, u žen 65 %. Přitom mnoho pacientů o svém problému dlouho neví, protože nemoc často probíhá bez příznaků a takzvaně nebolí. Neléčená hypertenze přitom výrazně zvyšuje riziko infarktu, mozkové mrtvice, selhání ledvin i poškození zraku.

Jak poznat vysoký tlak

Hodnoty tlaku mohou být delší dobu vyšší, než je pro tělo přirozené, a cévy jsou pak vystavené větší zátěži. Srdce musí pracovat intenzivněji, což postupně zatěžuje celý kardiovaskulární systém. Tlak se přitom během dne přirozeně mění podle věku, aktivity, stresu, spánku i celkového zdravotního stavu a u dospělých, zejména u seniorů, má tendenci s věkem stoupat. O hypertenzi mluvíme tehdy, když se zvýšené hodnoty opakují, protože právě pravidelnost a správná technika měření ukážou, zda jde o skutečný problém, nebo jen o přechodné zvýšení způsobené stresem či únavou. Příznaky bývají nenápadné: od bolestí hlavy a bušení srdce přes tlak na hrudi až po závratě nebo slabost. Mnoho lidí je přehlédne, protože přicházejí nepravidelně a snadno splývají s jinými obtížemi. Nemoc tak může postupovat skrytě až do vážnějších komplikací, proto je pravidelné měření tlaku důležité hlavně u lidí starších padesáti let.

Správné měření

Přesné hodnoty jsou pro posouzení tlaku důležité, proto je potřeba měřit v klidu, vsedě a po alespoň pěti minutách odpočinku, kdy se tlak ustálí. Ruka má být položená ve výši srdce a manžeta utažená přímo na paži, ne přes oblečení. Ideální je provést tři měření za sebou a řídit se průměrem druhého a třetího výsledku, protože první bývá často nejvyšší. Tlak během dne přirozeně kolísá a nejvyšší hodnoty se objevují ráno a dopoledne, kdy zároveň dochází k největšímu počtu kardiovaskulárních příhod. Pravidelné domácí měření má proto velký význam, a to zejména u lidí středního a vyššího věku.

Léčba a životní styl

Léčba hypertenze spočívá v kombinaci léků a úpravy životního stylu. Podávají se různé typy antihypertenziv, a pokud je tlak způsoben jiným onemocněním, často se upraví po léčbě dané příčiny. Stejně důležitá jsou režimová opatření - méně soli a alkoholu, pravidelný pohyb, dostatek spánku, omezení stresu a případná redukce hmotnosti, která má výrazný vliv zejména u lidí středního a vyššího věku. Velkou roli hraje i strava: doporučuje se omezit tučná a průmyslově zpracovaná jídla, a naopak zařadit více zeleniny, ovoce, luštěnin, ryb a potravin bohatých na draslík, hořčík a vlákninu. Pomoci mohou i některé přírodní prostředky, například česnek nebo zelený čaj, a také dostatek tekutin a střídmá konzumace kofeinu. Tyto možnosti však léčbu nenahrazují, spíše ji doplňují.

Kdy je tlak v normě

• Nízký tlak (hypotenze): obvykle pod 100/60 mm Hg
• Optimální tlak: pod 120/80 mm Hg
• Normální tlak: 120-129 / 80-84 mm Hg
• Vysoký normální tlak (prehypertenze): 130-139 / 85-89 mm Hg
• Mírná hypertenze: 140-159 / 90-99 mm Hg
• Středně závažná hypertenze: 160-179 / 100-109 mm Hg
• Těžká hypertenze: 180/110 mm Hg a více