Deskové hry, které obstály v čase

Už pár let jsou deskové hry znovu v oblibě. Vznikají nové tituly, herní kavárny praskají ve švech a společenské večery bez mobilů se vracejí do módy. Jenže deskovky nejsou žádný moderní trend - naopak. Jsou svědkem historie, který české domácnosti provází už po staletí. Od královských dvorů přes panelákové obýváky až po dnešní designové herní stoly.

Úplné začátky deskových a stolních her na našem území sahají hluboko do minulosti. Už ve středověku se v českých zemích hrály strategické hry jako šachy nebo dáma. Šachy, původem z Indie, se do Evropy dostaly přes Persii a arabský svět a rychle si získaly oblibu i na královských dvorech. Nebyly jen zábavou - považovaly se za trénink strategie, trpělivosti a myšlení. Není náhoda, že je hrávali panovníci i vojevůdci. Vedle deskovek se samostatně rozšířily i karetní hry. Čertovy obrázky dorazily do Evropy ve 14. století a v českých zemích rychle zakořenily. Prší, mariáš nebo kanasta se později staly nedílnou součástí hospod, kuchyní i chalup. Zatímco šachy reprezentovaly intelektuální souboj, karty byly lidovější a často spojené i s drobným hazardem.

Hry v domácnostech

S průmyslovou revolucí a rozvojem tisku se začaly nejrůznější hry vymýšlet i masově vyrábět. Herní plány se tiskly na papír a podlepovaly pevným plátnem, figurky byly dřevěné či kovové. Elegantnější deskovky se postupně dostávaly i do měšťanských domácností, zatímco ty nejjednodušší se zabydlely i v chudších domovech. Objevovaly se první vzdělávací hry - zejména zeměpisné, historické či cestovatelské. Hraní přestávalo být jen zábavou, získávalo i didaktický rozměr. Rodiny trávily večery u stolu, protože alternativ bylo minimum - televize, ba dokonce ani rozhlas si na svůj příchod ještě pěkných pár let počkaly.

Rozmach her mezi válkami

Meziválečné Československo přineslo kulturní rozmach a hry byly jeho součástí. Vyráběly se lokální varianty zahraničních titulů, rozvíjely se společenské i vzdělávací deskovky a hraní patřilo k modernímu životnímu stylu měšťanstva. Hry často nesly vlastenecký nebo cestovatelský motiv - poznávání republiky, průmyslu či světa. Byly optimistické, hravé a odrážely víru v pokrok první republiky. Současně se začaly objevovat i jako součást marketingu: firmy je přidávaly k potravinám či domácím produktům, aby přilákaly zákazníky. Typickým příkladem byla žitná káva Oveka a její zábavná hra Ovekář milionářem.

Za totality vládly deskovky

Po roce 1948 se herní trh paradoxně nadechl k novému životu a právě tehdy vznikla silná domácí produkce. Stát podporoval volnočasové aktivity a deskové hry byly ideální: levné, kolektivní a pro režim bezpečné. Vznikaly tituly, které dnes patří k absolutní retro klasice. Nechybělo legendární člověče, nezlob se - původně německá hra, která v československých domácnostech natolik zlidověla, že ji mnozí vnímají jako naši. Oblibu si získala také Cesta kolem světa, dobrodružná hra inspirovaná románem Julese Vernea, která nabízela cestování po mapě v době, kdy byly skutečné hranice pro většinu lidí zavřené. Děti milovaly jednoduchou a hravou legendu halma a dobovou atmosféru doplňovaly i tematické tituly jako Závod míru, Stopař, Loupežníci a další hry inspirované sportem, prací či ideologií - tedy světem, který tehdejší společnost obklopoval. Hry měly jednoduchou grafiku, omezené komponenty a byly dostupné téměř každému. Často představovaly jeden z hlavních vánočních dárků. Večery u stolu byly běžné, protože možností, jak trávit volný čas, bylo málo.

Herní fenomén

Když se v roce 1984 objevily Dostihy a sázky, málokdo tušil, že z nenápadného nápadu tiskaře z Jablonce nad Nisou vznikne jedna z nejikoničtějších her československých obýváků. Ladislav Mareš tehdy převedl princip hry Monopoly do světa dostihů - místo hotelů se kupovali koně, místo ulic se budovaly stáje a místo nájmů se sázelo na vítězství. Fungovalo to dokonale. Hra se rychle stala hitem, který chtěl mít doma skoro každý. Paradoxně jí pomohl i kritický novinový článek - po něm se z Dostihů a sázek stalo téměř podpultové zboží. Přitažlivost hře dodával fakt, že koně na plánu nebyli smyšlení, ale inspirovaní skutečnými hvězdami Velké pardubické. Prodaly se více než tři miliony kusů a hra přežila i pád režimu. Pro mnohé dodnes Dostihy a sázky představují symbol doby, kdy se velké sny o výhrách odehrávaly jen na kartonovém plánu u kuchyňského stolu.

Divoké devadesátky

Rok 1989 změnil všechno - včetně her. Do Česka začaly proudit zahraniční tituly, nové mechanismy i moderní design. Monopoly se staly běžně dostupné, stejně jako detektivní Cluedo nebo strategický Risk. Devadesátky byly herně divoké - prolínaly se staré československé klasiky s novými západními trháky. Herní kultura se rychle měnila, ale deskovky nezmizely. Každá generace má ty své: někdo zdědil šachy po dědovi, jiný ošoupané Dostihy a sázky. Současní mileniálové si společné hraní zamilovali a večery u her jsou pro ně malý rituál. Forma se proměňuje, ale princip zůstává stejný - sesednout si ke stolu a na chvíli sdílet jeden svět.