Císařův pekař Pekařův císař: film natočili až na druhý pokus

Dvoudílná česká historická komedie Jana Wericha (†75) a režiséra Martina Friče (†66) vznikla v roce 1951 a od té doby nepřestala být oblíbená všemi generacemi diváků. Původně ji však točil jiný režisér i jiní herci.

Hlavními hrdiny příběhu jsou pekař Matěj a císař Rudolf II., který je bohatým mecenášem pavěd všeho druhu, zvláště alchymie. Obě tyto role ztvárnil nezapomenutelný Jan Werich. Rudolfu II. se podaří najít golema, bájného hliněného obra, díky němuž se může stát pánem světa, ale problém tkví v tom, že ho nedokáže oživit. Pekař Matěj zase oplývá zdravým selským rozumem, spravedlností a dobrotou, kvůli níž skončí ve vězení, ale když se mu podaří uprchnout, využije podobnosti s císařem, vymění si s ním roli a golema využije k pečení rohlíků pro chudé.

Scénář filmu vznikl na základě divadelní hry Golem, již Jan Werich s Jiřím Voskovcem uvedli na podzim roku 1931 v Osvobozeném divadle. Tato hra se stala natolik úspěšnou, že ji reprízovali téměř dvěstěkrát.

Francouzi pojali příběh jako horor

Hlavních rolí se tehdy ujali zkušení divadelníci Miloš Nedbal jako Rudolf II., Hana Vítová jako Sirael a Bohuš Záhorský hrál komořího Langa. Werich s Voskovcem se pro velký úspěch rozhodli napsat i filmový scénář, který nabídli francouzskému režisérovi Julienu Duvivierovi. Tomu se však do komedie na téma golem příliš nechtělo, ale se scenáristou Andrém-Paulem Antoinem z něj vypracovali hororové drama, jež se natáčelo v Praze, a snímek měl premiéru v roce 1936. Wericha však touha po natočení historické komedie neopustila, a proto se ke scénáři vrátil v roce 1949, tehdy už ale sám, protože Voskovec emigroval do USA.

Škatulata kvůli výměně režiséra

Tvůrci měli k dispozici rozpočet ve výši téměř třiceti milionů korun a zajímavostí je, že film měl potenciál uspět i v zahraničí, a proto dostali k dispozici také barevný film. Brzy po první klapce filmu se Jan Werich nepohodl s režisérem Krejčíkem, kterého vyměnil za Martina Friče. S tím však přišla také výměna mnoha herců.

Například v roli magistra Kelleyho se měl původně objevit Karel Höger, jehož vystřídal Jiří Plachý. Sašu Rašilova zase nahradil František Černý, za Jana Pivce byl obsazen Zdeněk Štěpánek a místo Ireny Kačírkové coby Sirael ve filmu účinkovala Nataša Gollová, již Frič s Werichem touto rolí opět vynesli do záře reflektorů po poválečném filmařském zákazu. Všechny tyto změny si vyžádaly i navýšení rozpočtu o deset milionů korun.

Císařova pekaře viděl téměř celý svět

Z materiálu, který filmaři pořídili, vznikly dva díly filmu. Ten byl v Československu promítán jako dvojprogram za dvojnásobné vstupné. Vznikla však také jednodílná varianta pro export do zahraniční, jež byla zkrácena o ideologické scény, například píseň Ten dělá to a ten zas tohle.

Do zahraničí se film dostal dva roky po premiéře, tedy v roce 1953, a byl uveden v NDR a Itálii, v následujícím roce pak ve Švédsku a v roce 1955 ve Finsku, Francii, USA, Belgii a Argentině. Viděli ho však diváci i v Dánsku, Rakousku, Polsku, Maďarsku, Nizozemsku, SRN, ve Velké Británii, na Islandu, v Norsku, Austrálii, SSSR, Bulharsku, Rumunsku, Indii, Libanonu, Turecku, Pákistánu, Mongolsku, Kolumbii, ve Venezuele, v Paraguayi a Uruguayi. To je na poválečný film z Československa velmi slušný výkon.