Betlém: symbol Vánoc s bohatou historií a tradicí

Betlém, také nazývaný jesličky, je plastické nebo výtvarné zobrazení narození Ježíše Krista v Betlémě. Tvoří ho scéna s jeslemi, kde se podle biblického příběhu narodil malý Ježíšek, obklopený Pannou Marií, svatým Josefem, pastýři, zvířaty a anděly. Betlém je jedním z nejstarších a nejoblíbenějších vánočních symbolů, který si v českých zemích získal zcela výjimečné postavení.

Podle evangelia se Ježíš Kristus narodil v chudobných podmínkách ve městě Betlémě (hebrejsky to znamená dům chleba, pozn. red.) v Judsku. Marie a Josef se tam vydali kvůli sčítání lidu nařízenému římským císařem. Protože v hostinci nebylo místo, narodil se Ježíšek ve stáji a byl položen do jeslí - žlabu pro krmení zvířat. K tomuto prostému místu přišli jako první pastýři, jimž narození oznámili andělé, a později tři králové (mudrci z Východu), kteří následovali hvězdu. 

Vznik tradice betlémů

Za "otce betlémů" je považován svatý František z Assisi, který v roce 1223 v italském městečku Greccio uspořádal první "živý betlém". Ve skalní jeskyni umístil jesle, přivedl živého osla a vola a během půlnoční mše předvedl scénu narození Krista. František chtěl lidem názorně přiblížit prostotu a pokoru Kristova narození. Tento nápad se ujal a tradice betlémů se začala rychle šířit po celé Evropě.

Do Čech se tradice dostala prostřednictvím jezuitského a dalších katolických řádů. První známý betlém byl postaven v roce 1562 v Praze v kostele sv. Klimenta v Klementinu. Zpočátku se betlémy stavěly pouze v kostelech a šlechtických sídlech a byly to často velkolepá, umělecky propracovaná díla. Zlom nastal koncem 18. století, když císař Josef II. v rámci svých církevních reforem omezil stavění betlémů v kostelech. Paradoxně to vedlo k prudkému rozšíření domácích betlémů mezi prostým lidem. Začal takzvaný zlatý věk českého lidového betlémářství, který trval po celé 19. století a vytvořil jedinečnou českou betlémářskou tradici. 

Proč se betlém spojuje s Vánocemi?

Betlém je přímým zobrazením vánočního příběhu - narození Ježíše Krista, které křesťané slaví 24. a 25. prosince.

Jesličky připomínají:

-  Pokoru a prostotu - Boží syn se narodil v chudé stáji, ne v paláci
- Radost z narození - příchod Spasitele na svět
- Jednotu - k jeslím přišli chudí pastýři i bohatí králové
- Naději a světlo - narození Krista jako světlo ve tmě

V českých zemích se betlém stal nedílnou součástí Vánoc. Tradičně se stavěl už během adventu a zůstával vystaven až do svátku Tří králů (6. ledna), nebo dokonce do Hromnic (2. února). Český lidový betlém má svou specifickou a jedinečnou charakteristiku, základ tvoří:

- Svatá rodina - Ježíšek v jeslích, Panna Maria a svatý Josef
- Zvířata - tradičně osel a vůl, kteří Ježíška hřáli svým dechem
- Pastýři - první návštěvníci, kteří přišli uctít novorozence
- Andělé - nebeští poslové, kteří zvěstovali radostnou zprávu
- Tři králové - Kašpar, Melichar a Baltazar s dary: zlatem, kadidlem a myrhou

Byl však přenesen do českého prostředí - místo orientální krajiny se objevuje česká vesnice, hory, mlýny, chaloupky. Objevují se v něm rozšířené postavy - řemeslníci (kovář, tesař, mlynář), muzikanti, sedláci, kupci, rybáři, horníci, šenkýř, žebráci a také česká zvířata jako ovce, kozy, prasata, koně, slepice. České betlémy se vyrábějí z nejrůznějších materiálů, ať už je to dřevo, papír, keramika a hlína, vosk, kukuřičné šustí, textil, perník, či moderní plast. Zvláštní kategorií jsou mechanické a pohyblivé betlémy, kde se figurky pohybují pomocí
složitých mechanismů. Tyto betlémy jsou technickými i uměleckými skvosty.

Nejslavnější český betlém vytvořil Josef Probošt, řezbář a truhlář z Třebechovic pod Orebem. Na tomto díle pracoval spolu se svými spolupracovníky přibližně 40 let (1885-1925). Betlém obsahuje více než 2 000 figurek a předmětů, 373 pohyblivých postav a měří 6 × 3 metry. Mechanismus byl poháněný původně ručně, později elektricky. Od roku 1999 je národní kulturní památkou a je vystaven v Muzeu betlémů v Třebechovicích pod Orebem.

Kulturní dědictví ČR

V roce 2020 bylo české a moravské betlémářství zapsáno na Národní seznam nemateriálního kulturního dědictví ČR, což potvrzuje výjimečnost této tradice. Betlém je mnohem víc než jen vánoční dekorace. Je to živá tradice, která spojuje minulost s přítomností, víru s uměním, rodiny napříč generacemi. V českých zemích dosáhlo betlémářství jedinečné úrovně a stalo se nedílnou součástí národní identity.

Ať už jde o prosté papírové jesličky na stolku, rodinný betlém předávaný z generace na generaci, nebo velkolepé mechanické dílo v muzeu - každý betlém vypráví stejný příběh: příběh o narození, naději a světle, které přichází do tmy. A právě v tom spočívá jeho nadšaová krása a přitažlivost.