Vánoční koledy: tradice, která propojuje staletí i národy
Vánoční koledy jsou slavnostní písně, které doprovázejí období adventu a Vánoc. Jedná se o jednu z nejstarších a nejbohatších hudebních tradic, která spojuje generace a kultury po celém světě. Koledy mají jedinečnou schopnost vytvářet atmosféru sváteční pohody a přinášet lidem radost, naději a pocit sounáležitosti.
Slovo koleda má fascinující původ, který sahá do starověkého Říma. Pochází z latinského výrazu calendae (kalendy), který označoval oslavy zimního slunovratu. Zajímavé je, že zpívání těchto písní předcházelo křesťanství a bylo úzce spojeno s pohanskými tradicemi. Ve starověké Evropě lidé slavili období kolem 21. prosince, kdy se den začíná prodlužovat, a koledy zpívali jako oslavné písně, které měly přinést blahobyt a štěstí v příštím roce. Staří Slované dokonce slavili boha Koljadu a celé rodiny zpívaly oslavné písně na slavnost zimního slunovratu. V těchto dávných dobách však koledy nemohly mít žádný křesťanský charakter, jak je známe dnes.
Historie koled v Evropě
Křesťanství převzalo pohanské koledy a modifikovalo je do podoby, kterou známe dnes. Podle legendy je autorem první křesťanské koledy svatý František z Assisi, který měl vytvořit tradici zpívání vánočních písní v 13. století. První zmínky o vánočních písních jako takových pocházejí z 11. století. Během středověku se koledy rozšířily především prostřednictvím gregoriánských zpěvů, které zapůsobily na věřící během bohoslužeb natolik, že začali tvořit podobné popěvky. Tyto písně následně šířili potulní žáci, tovaryši, krajánkové a další poutníci, kteří si jimi vydělávali na živobytí během adventu a vánočních svátků.
Zajímavostí je, že církev koledování nejdříve zakazovala pod přísnými tresty, nicméně později tento zvyk převzala a pozměnila. Do Anglie se vánoční koledy v anglickém jazyce poprvé dostaly v roce 1426 díky knězi Johnu Awdlayovi ze Shropshire, který vytvořil 25 koled v angličtině. Během 14. až 16. století zažily koledy značný rozmach, zejména v Anglii a Německu. Nastupující renesance začala zviditelňovat skladatele jako jednotlivé tvůrčí osobnosti, kteří se pod své skladby začali podepisovat.
Jedna z prvních tištěných anglických koled se jmenuje Boar's Head a pochází z roku 1521. Dokonce i anglický král Jindřich VIII. napsal koledy - historici mu připisují autorství písně Green Groweth the Holly. Od 16. století se koledy masově rozšířily a vznikaly první zpěvníky.
Česká tradice koled
V Čechách je starodávný obyčej koled doložen již v předhusitských dobách. První dochované písemné záznamy o termínu "koleda" v češtině pocházejí z roku 1462. Vzdělaný mnich Jan z Holešova sepsal v Břevnovském klášteře spis Štědrý večer, v němž zachytil vánoční obyčeje a zvyky českých předků. Mezi nejznámější české autory vánončích písní patří Adam Václav Michna z Otradovic s koledou Chtíc, aby spal. Pochází ze 17. století a patří k nejstarším českým koledám. Česká mše vánoční (Hej, mistře, vstaň bystře) z pera Jakuba Jana Ryby je oblíbená nejen v Česku, ale i v dalších zemích.
Nejznámější světové koledy
Tichá noc (Stille Nacht)
Nejznámější vánoční koleda světa vznikla náhodou v roce 1818 v rakouském Oberndorfu. Kněz Joseph Mohr napsal text a učitel Franz Xaver Gruber složil melodii. Legenda praví, že koleda byla poprvé provedena s doprovodem kytary, protože se porouchaly varhany. Dnes se tato koleda zpívá ve více než 300 jazycích po celém světě!
Hark! The Herald Angels Sing
Tato anglická koleda má zajímavý původ - svou melodii převzala z Mendelssohnovy kantáty k oslavě vynálezu knihtisku. Felix Mendelssohn-Bartholdy by asi nikdy nečekal, že jeho slavnostní hudba se stane jednou z nejpopulárnějších vánočních koled.
Svatováclavská koleda (Good King Wenceslas)
Česká koleda, která si získala srdce Britů! Byla poprvé otištěna v Nealeově knize koled v roce 1853 a vypráví příběh dobrého krále Václava, který v den svatého Štěpána pomáhá chudým.
Koledy se zpívají nejen po celé Evropě a v USA, ale například i v Indii, Venezuele či na Filipínách. Vánoční koledy jsou mnohem více než jen písně - jsou to mosty mezi generacemi, kulturami a tradicemi.



_480x270.jpg)
