Zemřel filmový historik Karel Čáslavský, expert z Videostopu

Ve věku 75 let zemřel ve středu ráno po dlouhé nemoci oblíbený filmový historik Karel Čáslavský. Uvedla to Česká televize. Čáslavský proslul především pořady Videostop a Hledání ztraceného času, ve kterých dvě desítky let objevoval zapomenuté dokumenty o životě předků. Připravil jich přes pět set.

Snad největší popularitu mu přinesl zábavný soutěžní pořad Videostop, kde "napovídal" Janu Rosákovi a byl autorem třetiny jeho scénářů. Na jaře 2010 byl v televizní anketě TýTý uveden do prestižní Dvorany slávy.

"Strávili jsme spolu hodně let, ale v kontaktu jsme byli vlastně pořád, i když v poslední době už jen po telefonu. Byl jakýmsi mým přítelem 'na telefonu', když jsem potřeboval poradit, protože neměl čas a sílu, aby se mnou šel v pokračování Videostopu dál," reagoval na úmrtí spolupracovníka Rosák. Myslí si, že jeho duch i fluidum v tom byly dál. Už tím, že jeho následovníci v rolích arbitrů ho často zmiňovali.

"Když jsme kdysi společně dělali scénáře, on se věnoval starým filmům, které měl v malíčku, a já připravoval ty novější. Dnes ho mohu maximálně tak trochu nesměle parafrázovat. Velice často si ho připomínám. Před časem mi po telefonu řekl, že ti mladí dnes o starých filmech nic nevědí - a já mu musím bohužel velice často dát za pravdu," dodal Rosák.

Zaprášené filmové kotouče, slovníky, encyklopedie, staré noviny a pohlednice mu učarovaly už před mnoha lety. Nikdy se nesmířil s tím, že se z krátkých zpravodajských filmů a žurnálů natočených do roku 1945 zachovala zhruba jen pětina. Ač to zní jako vtip, celuloid, z nichž byly vyrobeny, byl tehdy totiž výhodným výkupním artiklem, a tak oblíbené filmy pro pamětníky končily v obyčejném "šůvixu" neboli krému na boty.

"Filmová surovina se tehdy vykupovala za korunu kilo a továren na její zpracování tady v jednu dobu bylo asi dvacet," řekl Čáslavský kdysi. O obrázky na celuloidu se zajímal od mládí. Vystudoval filmovou školu v Čimelicích a od poloviny 50. let působil jako asistent produkce a režie na Barrandově. V roce 1963 zaznamenala jeho kariéra obrat, když nastoupil do archivu Čs. filmového ústavu. Už jako dítě prý tvrdil, že půjde k filmu, ale tehdy si naivně myslel, že to je ten biograf, který navštěvoval.

Ač se Karel Čáslavský ve svém Hledání ztraceného času orientoval na období let 1918 až 1945, jeho největším zájmen byli primitivové - jak se ve světě říká pionýrům z počátků kinematografie. Pokladem pro něj byly všechny svitky z prvních třiceti let dějin filmu. Pro televizi připravil i 228 dílů cyklu Komik a jeho svět a pracoval na Malé filmové historii. Byl autorem několika knih, například monografie o filmových rolích krále komiků Vlasty Buriana. Jako odborný poradce spolupracoval na vzniku celovečerních filmů Všichni moji blízcí a Obsluhoval jsem anglického krále.