Chinaski: úspěch provázely deprese a komplikované vztahy

Poprocková skupina Chinaski je už třicet let neodmyslitelnou součástí českého showbyznysu. Pozvolný vzestup jejich popularity vedl až na samý vrchol korunovaný vyprodanými halami včetně těch největších v Česku, oceněními Český slavík či Anděl a koncerty v zahraničí, a dokonce až u protinožců. Během působení se ale museli vyrovnat i s tragickou událostí a kompletní personální změnou.

Vše začalo v roce 1980, kdy se v páté třídě jičínské základní školy potkali Pavel Grohman a Michal Novotný. V té době si možná ještě ani nedokázali představit, že je čeká dlouholeté přátelství a obrovská sláva. Kluky to táhlo k muzice a jako studenti hráli v různých kapelách jako Jičínský devastační sbor nebo Vopaly. V roce 1987 pak vznikla skupina Starý Hrady.  Zkušebnu měla kapela na zámku Staré Hrady a podle toho také vznikl název.

Začínali jako Starý Hadry

Grohman a Novotný se zamilovali do punku a jejich kapela Starý Hrady se rozpadla, název nového seskupení byl ale velice podobný - Starý Hadry. Po čase zatoužil Michal Novotný po umění na plný úvazek a byl přijat na DAMU, kde se setkal se svými budoucími kolegy - Petrem Rajchertem a Jiřím Seydlerem. V té době vznikly první nahrávky na kazetách - The Final Condom a Organizovaná radost. Na těchto kazetách jsou písničky, které tvoří dodnes repertoár skupiny Chinaski.

Rajchert přišel dvakrát

V roce 1991 už jsou Starý Hadry zavedenou kapelou, která koncertuje, kde se dá, i s dalšími kapelami jako Orlík, Tři sestry, Visací zámek a podobně. Dokonce se v rádiích tu a tam objeví i jejich písnička. Na podzim roku 1992 ale dochází k personální změně - odchází Petr Rajchert, jemuž se nedaří skloubit muziku a divadlo, které jezdil hrát do Liberce.

Na jaře roku 1994 už ale přichází konečně nabídka na vydání desky. Říká se, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, ale Petru Rajchertovi se stýskalo po muzice, a tak se do skupiny znovu vrací. K tomu také Starý Hadry získávají nový název Chinaski podle postavy v dílech spisovatele Charlese Bukowského. V následujícím roce vzniká také legendární logo kapely - svítící žárovka, která má symbolizovat zdroj pozitivní energie.

Chod kapely poznamenala tragédie

Kapele se vedlo a členové uskupení si užívali popularity, ocenění, koncertů, fanoušků měli nepočítaně, dařilo se jim, na co sáhli, a každý jejich počin byl úspěšný předem. Nikdo nečekal, že by se radostné období mohlo během vteřiny otočit v neskonalou tragédii. Zakladatel skupiny Chinaski Pavel Hroch Grohman nasedl 25. července 2008 na svou motorku a vyrazil do Žamberka. Do cíle bohužel nedorazil. Měl totiž havárii a na místě podlehl těžkým zraněním. Pro Chinaski byla smrt bubeníka Grohmana velikou ztrátou, přesto se ale rozjetý vlak nedalo snadno zastavit a kapela musela šlapat dál.

Škatulata...

V roce 2019 vyšla deska Není nám do pláče a následovala největší tour, která vyvrcholila v O2 areně. Po této šňůře ale nastal v kapele personální kolotoč. S Michalem Malátným a Františkem Táborským začali nově hrát Tomi Okres, Lukáš Pavlík a Jan Steinsdörfer.

"Sehnali jsme mladé kluky a s nimi kapela chytila druhý dech. Pravda, bylo těžké opustit staré kamarády," svěřil se Malátný v rozhovoru pro Český rozhlas Dvojka s tím, že toho ale nelituje a byl to správný krok.

Nic nebylo tak růžové, jak se zdálo

Rok 2019 přinesl s novou sestavou i novou desku s názvem 11 a s ní i další turné. V roce 2022 ale Chinaski překvapili své příznivce filmem Každej ví kulový, který ukazuje, že veškerá sláva, úspěchy a ocenění jsou jen pozlátkem. Muzikanti po popularitě totiž nikdy netoužili a v nitru kapely se děly věci, o nichž fanoušci nemohli mít ani nejmenší tušení.

Deprese Michala Malátného mnohdy zavedly až do nemocnice, svou roli v tom sehrál také alkohol, vztahy v kapele byly napjaté. Velmi upřímný a otevřený dokument vznikal pět let a režie se ujal Pavel Bohoněk. I přes všechnu dřinu, neshody a problémy se ale naši nejslavnější kapelu podařilo udržet.