Aleš Cibulka: Splnil se mi sen
Nejprve jsme přinesli exkluzivní zprávu, že se na obrazovky televize Barrandov vrací dnes již legendární pořad Sejdeme se na Cibulce. Teď přišla další bomba. Aleš Cibulka (47) bude moderovat Barrandovský Silvestr, a protože jsme byli na natáčení, vyzpovídali jsme ho doslova jen pár minut předtím, než vyběhl na jeviště a humorem odrovnal celé divadlo.
Aleši, po kolika letech budete na Barrandově moderovat Silvestr?
To se musím chvilku zamyslet. Moderoval jsem Silvestry v roce 2012, 2013, 2014, 2015, takže to bude deset let! Zajímavé je, že dneska točíme silvestrovský speciál pořadu Sejdeme se na Cibulce, v pořadí je to už 115. díl. Poslední díl našeho pořadu jsme odvysílali na Vánoce roku 2015, to byl díl číslo 114. A já chtěl navázat tam, kde jsme tehdy přestali. Haničku Zagorovou nebo Václava Postráneckého už si bohužel nepozvu, ale Zlata Adamovská a Petr Štěpánek po tom desetiletí přijdou! Navazujeme tedy přesně tam, kde jsme kdysi přestali. To je nádhera, ne?
Čí to byl nápad, vrátit se rovnou se silvestrovským dílem?
Když jsme se v létě prvně viděli s naší paní generální ředitelkou a s panem programovým ředitelem, řekli jsme si, že by bylo dobré začít se Sejdeme se na Cibulce někdy na začátku roku 2025. Zároveň jsme probírali to, že by to chtělo začít něčím velkým, zásadním, viditelným, aby lidé věděli, že se něco děje. Já jsem přišel s nápadem, že dřív byla tradice velkých Barrandovských Silvestrů. Tak proč nezačít rovnou tím? Takže začínáme opravdu zatěžkávací zkouškou, co vydržíme. Začne to Silvestrem a potom se budeme vídat každou sobotu.
Jak dlouho trvalo to dát celé dohromady?
A víte, že to šlo jako na drátkách? Na další spolupráci jsem se s novým vedením televize domluvil na konci léta. Hned jsem se ptal režiséra Jakuba, jestli chce podruhé vstoupit do stejné řeky, a on neváhal ani chvilku. Minulý rok jsem objevil krásnou divadelní scénu v centru Prahy a byli jsme rádi, že do toho Kalíšek, tedy Komorní divadlo Kalich, šel s námi. Mělo to ale jeden háček - do konce roku byl v divadle jeden jediný volný večerní termín. Bylo tedy jasné, že Silvestr se předtáčí 3. prosince. A pak už jsem se jenom modlil, aby mohli ti, které jsem si vysnil - Zlata Adamovská, Petr Štěpánek, Václav Neckář, Miluška Voborníková...
Miluška mi říkala, že si vybral písničku, kterou zpívala s panem Grossmannem před 55 lety.
Když jsem Milušku oslovil, aby nám zazpívala, ona se ptala, jakou chci písničku. Tak jsem říkal, že určitě Úsměv je lék a potom bych chtěl Gimi Det Ding, což je původně duet, ale já jsem si myslel, že se to dá zazpívat i sólo. Hned mě napadlo, že by si to mohla dát s Vaškem Neckářem nebo s někým, kdo umí zpívat, avšak Miluška povídá: "A co abyste si to se mnou zazpíval vy?" Takže mně se splnil dětský sen a ta píseň bude přezpívána po 55 letech. Zazpíváme to dnes a upřímně se přiznám, že z toho mám ten největší stres.
Větší než z celého moderování? To není možné!
No samozřejmě! Já nemám trému z toho, že si budu povídat s hosty, to je v pohodě, v té disciplíně jsem doma, ale z té dvouminutové písničky jsem totálně v nervech, protože tam člověk tápe, to není moje profese. Je to ta největší zodpovědnost večera!
Scénář si píšete sám?
Víte, co je zajímavé? Podrobný scénář neexistuje. Mám jen takzvaný "boďák". Ať víme, kdo kdy přijde, kdy odchází a kdo co zpívá. K dnešnímu silvestrovskému speciálu jsou to dvě stránky formátu A4. Jinak mám totiž všechno v hlavě. Nic si nepíšu, na to jsem strašně líný. (smích) Když se mě hosté zeptají, o čem si přesně budeme povídat, já zhruba vím, ale nejkrásnější je nasát tu jejich aktuální atmosféru, nechat se překvapit tím, co přinesou, na co mají chuť, čím zrovna žijí, a na to navázat. To mám moc rád. Nechat se jimi vést tak, aby jim bylo v našem povídání dobře.
