Těhotná Tomešová varuje: Jsem teď strašně upřímná!

Přes přiléhavý elastický kostým, který má v muzikálu Atlantida (s hity Mira Žbirky), si  Michaela Tomešová vzala vestu větší o dvě čísla, aby během posledního večera stráveného na jevišti Divadla Kalich zakryla už hodně viditelné bříško. Až se do Kalichu vrátí, bude na jeho prknech stát už jako maminka.

"Vím, co si ve svém momentálním stavu můžu dovolit a co už ne. Proto jsem nejnáročnější prvek choreografie vynechala," vysvětlila po svém posledním představení před odchodem na mateřskou Michaela Tomešová. S manželem Romanem čekají narození prvního potomka v půlce února.

Míša od kolegů z Divadla Kalich dostala na rozloučenou velkou "těhotenskou kytici", zastupující nejrůznější chutě. Vedle řady sladkostí nebo ovoce se tak v ní objevila například také tlačenka, uzená ryba, utopenec či nezbytná kyselá okurka.

Jak se po posledním představení cítíte?

"Mám hodně nostalgickou náladu. Doufám, že vše proběhne v pořádku a já se na jeviště vrátím za relativně krátkou dobu. Určitě to rychle uteče, nicméně myslím, že po návratu se mi bude hrát jinak. Sama jsem na to zvědavá. Teď se hlavně už moc těším na miminko. S Romanem se nemůžeme dočkat."

Překvapuje vás něčím průběh těhotenství?

"Já si ho nijak podrobně nepředstavovala, spíš nechávám věci plynout, než abych od nich dopředu něco očekávala. Nevyhýbá se mi řada momentů, které zná spousta budoucích maminek. Takže ano, i já jsem první tři měsíce hodně zvracela a i já v poslední době jím jak protržená. Ani vám nemůžu říct, na čem ujíždím nejvíc, protože sním prostě všechno. Mám chutě. Celkově teď prožívám krásné období. Ve druhém trimestru má ženská plno energie, bříško zatím nemám tak velké a děťátko už začíná kopat, což je nádherný pocit. Naprosto mě fascinuje a užívám si ho."

Máte také zjitřené emoce?

"Naopak jsem se dostala do fáze naprostého klidu. Vždycky jsem bývala spíš nekoordinovaný raplík, ale teď jsem daleko rozvážnější a vyklidněná. A ještě jednu novinku u sebe pozoruju. Začala jsem být hodně upřímná. Rovnou řeknu, co si myslím. Nechci v sobě dusit věci, které mi nesedí, a začerňovat si jimi mysl. Chráním tak před nimi i miminko. Jen nevím, jestli je to dobrá zpráva pro mé okolí." (smích)

Jaroslav Panenka