Tipy do zahrady: vyznáte se v hnojivech?

Hnojení je jeden z hlavních prvků péče o zahradu a rostliny. Kvalitní půda plná živin podporuje zdravý růst rostlin, vyšší výnos a odolnost vůči chorobám. Existuje mnoho druhů hnojiv, z nichž každé má své specifické vlastnosti, výhody a nevýhody.

V tomto článku se podíváme na druhy hnojiv, na jejich účel a na to, jak je správně používat.

Organická hnojiva

Organická hnojiva pocházejí z přírodních zdrojů, jako jsou hnůj, kompost, zelené hnojení, rohovinová moučka nebo slepičí trus. Hnůj, zejména kravský a koňský, se hodí k přihnojování zeleninových záhonů, ovocných stromů i okrasných rostlin. Slepičí trus obsahuje velké množství dusíku, a proto se výborně uplatní u rychle rostoucích plodin, například rajčat. Kompost představuje univerzální hnojivo se širokými možnostmi využití a lze jej aplikovat téměř na všechny rostliny.

Výhody:
• Zlepšují strukturu půdy a podporují půdní mikroorganismy.
• Uvolňují živiny postupně, čímž snižují riziko přehnojení.
• Jsou šetrné k životnímu prostředí.

Nevýhody:
• Pomalejší účinek, živiny nejsou ihned dostupné.
• Vyžadují pečlivé dávkování a správné skladování.
• Při nevhodném používání mohou obsahovat patogeny nebo plevelná semena.

Minerální (nebo syntetická) hnojiva

Jsou vyráběna průmyslově a obsahují přesně definované množství živin, jako jsou dusík (N), fosfor (P) a draslík (K). Dusíkatá hnojiva podporují růst listů a stonků. Používají se u travních porostů nebo listové zeleniny. Fosforečná hnojiva podporují rozvoj kořenového systému a kvetení. Hodí se pro ovocné stromy a květiny. Draselná hnojiva zvyšují odolnost rostlin a podporují zrání plodů.

Výhody:
• Rychlé účinky, živiny jsou okamžitě dostupné rostlinám.
• Snadné dávkování díky specifickému složení.
• Vhodné pro konkrétní rostliny a specifické potřeby.

Nevýhody:
• Při nadměrném použití mohou poškodit rostliny a znečistit půdní vodu.
• Nepodporují půdní mikroorganismy.
• Mohou mít negativní ekologické dopady.

Použít můžeme také přírodní hnojiva. Patří sem například popel ze dřeva nebo mořské řasy. Jsou ekologické, ale jejich účinek bývá slabší než u minerálních hnojiv.

Jak a kdy hnojit

Správné hnojení se odvíjí od nároků jednotlivých rostlin, typu půdy a aktuálního ročního období. Na jaře se obvykle aplikují organická hnojiva podporující počáteční růst. Během přípravy záhonů lze zapravit do půdy hnůj nebo kompost, zatímco trávníku prospívají zejména dusíkatá hnojiva urychlující houstnutí a regeneraci trávy.

V letních měsících dodávejte rostlinám minerální hnojiva přizpůsobená jejich potřebám. Například rajčata a okurky ocení vyšší obsah draslíku, který podpoří bohatou úrodu. Zároveň buďte opatrní s dávkováním, nadbytek živin totiž může rostliny spálit. Na podzim se doporučuje použít kompost nebo hnojiva s vyšším obsahem fosforu a draslíku. Tato výživa pomáhá rostlinám vyzrát a připravit se na zimu, proto se v tomto období vyhněte dusíkatým hnojivům, jež by nežádoucím způsobem podporovala růst. V zimě se hnojení zpravidla neprovádí, avšak lze na záhony přidat hnůj, aby se do jara stačil přirozeně rozložit.

Praktické tipy pro zahrádkáře

Hnojení vždy přizpůsobte konkrétním plodinám. Zelenina, například rajčata a papriky, vyžaduje vyšší dávky draslíku, zatímco kořenové druhy (např. mrkev) si vystačí s menším obsahem dusíku, aby se soustředily na růst kořenů. Okrasné rostliny naproti tomu ocení přípravky podporující kvetení. Při používání minerálních hnojiv dodržujte pokyny uvedené na obalu, protože nadměrné dávky mohou rostlinám spíše uškodit než prospět.

Zohledněte kvalitu

Je-li půda dostatečně zásobena organickou hmotou, není nutné používat nadměrné množství hnojiv. Pravidelné testování vám pomůže zjistit, které živiny případně chybějí. Vyzkoušet můžete také takzvané zelené hnojení, tedy pěstování plodin (například hořčice nebo lupiny), které po zarytí zlepšují strukturu půdy a doplňují ji o potřebné látky. Díky těmto znalostem si udržíte zdravou a produktivní zahradu po celý rok!