Stop domácímu násilí! O pomoc lze požádat anonymně

Fungující partnerský vztah by měl být útočištěm a oázou klidu a jistoty. Někdy se ale v něm začnou objevovat situace, které oběť znejistí a postupně víc a víc omezují. Může jít o tlak, kontrolu, strach nebo chování, které zasahuje do psychické pohody. Mnozí si dlouho nejsou jistí, co přesně prožívají, a váhají, zda mají právo hledat pomoc. Odborníci ale upozorňují, že je vždy lepší situaci konzultovat včas než ji nechat dál zhoršovat.

Násilí v partnerských vztazích se zpravidla odehrává skrytě, mimo pozornost okolí. Neprobíhá venku či ve společnosti, ale v domácím prostředí, kde bychom se měli cítit v bezpečí. A právě v tom spočívá jeho zákeřnost. Je také důležité vědět, že nejde jen o fyzické útoky. Stejně zatěžující, a mnohdy i závažnější, je ponižování, kontrola, omezování kontaktů s okolím, žárlení nebo tlak na finance. Typické je, že projevy násilí se opakují a postupně zesilují. Mnoho obětí si však dlouho nepřipouští, že to, co zažívají, už není běžná partnerská hádka, ale systematické ubližování.

Co všechno se může stát

Odborníci popisují několik forem, které se často prolínají. Fyzické násilí je nejviditelnější, ale zdaleka ne jediné. Psychické násilí mimo jiné zahrnuje i zastrašování, výčitky, izolaci nebo neustálou kontrolu. Ekonomické násilí se projevuje omezováním přístupu k penězům, sledováním výdajů nebo zákazem pracovat. Patří sem také sexuální nátlak, kdy je oběť nucena do něčeho, co nechce dělat nebo se účastnit. Společným znakem všech těchto projevů je vždy nerovnováha moci a strach, který oběť postupně paralyzuje. Podle organizací, které se tématu věnují, se násilí často vyvíjí v cyklech. Po napětí a útoku následuje období klidu, omluv a slibů. Právě tato fáze vytváří falešný pocit, že se situace zlepší, a oběť tak zůstává v prostředí, které je pro ni nebezpečné.

Násilí se netýká jen žen

Ačkoli většinu obětí tvoří ženy, překvapivě často se domácí násilí týká i mužů. Ti o tom ale často nemluví, protože se obávají zlehčování, výsměchu okolí nebo obav, že jejich zkušenost nebude brána vážně. Muži navíc bývají zvyklí zvládat problémy sami, takže si o pomoc říkají později nebo vůbec. Přitom projevy násilí jsou stejné: kontrola, ponižování, izolace, ekonomické omezování i fyzické útoky. Odborníci upozorňují, že muži mohou být zranitelní zejména v situacích, kdy jsou finančně závislí, pečují o děti nebo žijí v prostředí, kde se o podobných tématech nemluví. I proto je důležité připomínat, že služby pomoci jsou otevřené všem bez ohledu na pohlaví, věk nebo sociální situaci. Každý, kdo se necítí ve vztahu bezpečně, má právo hledat podporu a řešení.

Kdy je čas vyhledat pomoc

Varovným signálem není jen soustavné fyzické či verbální napadání. Důležité je všímat si i méně nápadných projevů. Pokud partner kontroluje telefon, omezuje kontakt s rodinou, bezvýhradně rozhoduje o penězích, vyvolává strach nebo se střídají výbuchy a agrese s omluvami, je to jasný signál, že vztah není bezpečný. Mnoho obětí popisuje, že doma "chodí po špičkách", aby nevyvolaly konflikt. I to je forma násilí. Bezpečný vztah totiž nevytváří strach, ale prostor pro klid a respekt.

Co dělat, když máme podezření

Někdy si okolí všimne problému dřív, než je dotyčný ochotný o situaci mluvit. Může působit staženě, vyhýbat se setkáním, být neobvykle nervózní nebo začít hekticky omlouvat partnerovo chování. V takové chvíli má smysl nabídnout klidný prostor k rozhovoru bez tlaku a bez snahy situaci hned řešit. Stačí dát najevo, že jsme k dispozici a že to, co říká, bereme vážně. Odborníci doporučují vyhnout se radám typu "okamžitě odejdi", protože mohou vyvolat ještě větší strach. Užitečnější je nabídnout informace o možnostech pomoci a ujistit, že existují služby, které dokážou situaci posoudit a navrhnout bezpečný postup. Podpora okolí často hraje zásadní roli v tom, aby oběť našla odvahu udělat první krok.

Proč je tak těžké odejít

Zvenčí může situace působit jednoduše, ale odchod z násilného vztahu bývá jedním z nejtěžších kroků. Oběti často čelí studu, obavám z reakce okolí nebo strachu z toho, co bude dál. Agresor může kontrolovat finance, bránit v kontaktu s rodinou nebo vyhrožovat odebráním dětí. Časté je i to, že oběť vlivem manipulace ztrácí sebevědomí a má pocit, že si pomoc nezaslouží. Právě proto existují organizace, které pomáhají situaci řešit bezpečně a postupně. Nabízejí právní rady, psychologickou podporu, bezpečný plán i možnost azylového ubytování. Kontaktovat je lze anonymně a kdykoli.

Pomoc je na dosah

Organizace, které se domácímu násilí věnují, pracují s oběťmi diskrétně a s respektem. Pomáhají s právními kroky, zajištěním bezpečí, psychologickou podporou i praktickými věcmi, jako je ubytování nebo řešení péče o děti. Důležité je vědět, že pomoc je dostupná i tehdy, když si člověk není jistý, zda jeho situace už domácí násilí je. Stačí zavolat, popsat, co se děje, a odborníci pomohou vyhodnotit další postup.

Kde hledat pomoc

• Policie ČR: tísňová linka 158
• Linka tísňového volání: 112
• Linka pomoci obětem (Bílý kruh bezpečí): 116 006 (nonstop, zdarma), Bkb.cz
• ROSA - centrum pro ženy: linka 800 60 50 80 (nonstop, zdarma), Rosacentrum.cz
• ProFem - právní a sociální pomoc: linka 608 222 277, Profem.cz
• Intervenční centra: Domacinasili.cz