Retro film Zítra vstanu a opařím se čajem. Herce postihl tragický osud
Tuto sci-fikomedii natočil v roce 1977 režisér Jindřich Polák (†78), stala se divácky velmi oblíbenou a dodnes se těší svému čestnému místu v televizním programu. Ačkoli Petr Kostka (84) v tomto filmu exceluje a hlavní dvojrole mu byla psaná takříkajíc na tělo, herec ji nejprve odmítl.
Příběh zpracovaný podle původního námětu spisovatele Josefa Nesvadby se odehrává o dvacet let později, než byl ve skutečnosti natáčen. Tedy na konci devadesátých let dvacátého století. V té době už je podle scénáře možné cestovat v čase díky pražské společnosti Universum. Toho hodlají zneužít neonacisté, kteří se chtějí přemístit do Německa v období druhé světové války. Mají v plánu dát Hitlerovi vodíkovou bombu, čímž by dopomohli k jeho vítězství. Ke svému zvrhlému plánu potřebují spolupráci profesionálního pilota Karla Bureše, kterého si zahrál Petr Kostka.
Pilot časostroje se ale ráno udusí rohlíkem. Příběh se zamotá díky jeho dvojčeti, jež se totéž ráno opaří čajem a rozhodne se žít život svého bratra, a tak se se skupinou neonacistů vydává do minulosti, ačkoli nemá tušení, jaké jsou její úmysly. Petr Kostka, jenž ztvárnil dvojroli, nejprve nabídku dvojice scenáristů Miloše Macourka a Jindřicha Poláka odmítl, ale když si scénář přečetl podruhé, zalíbil se mu a roli přijal.
Vicena naháněl hrůzu
Petr Kostka však na roli nebyl tak docela sám. Měl za sebe dubla, kterého ale během natáčení sebrala policie a od té doby už ho filmaři neviděli. Kostka poté naznačil, že jeho kolega měl nějaké pletky s krádežemi aut. Režisér Polák nabídl Petru Kostkovi, aby si vybral filmovou partnerku podle svého uvážení. Vybral si herečku Zuzanu Ondrouchovou, pro niž to však byla poslední role v životě. Za necelého tři čtvrtě roku po premiéře zemřela - podlehla leukemii.
Ve filmu se objevuje řada skvělých herců od Jiřího Sováka přes Vlastimila Brodského až po Vladimíra Menšíka. Velkou roli však obdivuhodně ztvárnil herec František Vicena, jemuž připadlo ztvárnit fašistického vůdce Adolfa Hitlera. Jiří Sovák vzpomínal na chvíli, kdy Vicena poprvé vyšel z maskérny: "Najednou se rozlétly dveře a v nich doslova kopie Hitlera, který na nás navíc začal německy řvát a horlivě gestikulovat. Menšík se tak lekl, že zapadl pod gauč, Brodský nebyl schopný slova. Nevěřili jsme svým očím. Museli jsme si z toho šoku pak dát všichni panáka."
Bohužel Františka Vicenu nespojovala spojovala s Hitlerem jen schopnost napodobit jeho vzhled a gestikulaci, ale měli i podobný konec života. Vicena, stejně jako fašistický vůdce, ukončil svůj život sebevraždou.