Retro film Na samotě u lesa: kdo dostal dvakrát zaplaceno?

Chčije a chčije. Kdo by neznal památnou větu dědy Komárka z komedie Na samotě u lesa (1976) režiséra Jiřího Menzela (†82), která doslova zlidověla? Nebýt Menzelovy houževnatosti a odhodlání, možná by musel dědu Komárka hrát někdo jiný než těžko nahraditelný Josef Kemr (†72).

Letní komedie o rodině Lavičkových z Prahy, která se rozhodne odjet na venkovskou chalupu jejich známého Radima Zvona s tím, že by si pořídila vlastní chalupu, patří k nejoblíbenějším českým filmům, k nimž se diváci rádi vracejí i téměř po padesáti letech od jejich vzniku. Manželé Věra a Olda Lavičkovi v podání Daniely Kolářové a Zdeňka Svěráka, jenž zároveň spolupracoval na scénáři, se na vesnici zakoukají do chalupy dědy Komárka, jehož ztvárnil Josef Kemr, který jim pronajme jednu místnost, v níž se rozhodnou strávit dovolenou. Zatímco typický Pražan Olda je čím dál víc nadšený, Věra je stále rozčilenější a naléhá na manžela, aby promluvil s Komárkem o prodeji chalupy. Jak už bývá u scenáristů Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka zvykem, námět napsal sám život.

Čerpali i ze své předchozí práce

Scénář se totiž opírá o jejich zkušenost s chalupařením, kdy se setkali s jistým panem Lukšíčkem, který jim sliboval, že prodá krávu a na jaře už nezaseje. Ale nikdy to nesplnil. Starý pán, jenž byl filmovou předlohou dědy Komárka, je také autorem legendární věty: "Chčije a chčije." S ní se pojí úsměvná vzpomínka. Tehdy malý syn Zdeňka Svěráka, dnes velmi úspěšný režisér Jan Svěrák, po panu Lukšíčkovi tuto větu s chutí zopakoval. To tvůrce scénáře přivedlo na myšlenku přenést tuto scénu i do filmu. Autoři však čerpali i ze své předchozí práce. Historka, kterou vypráví majitel mlýna Ladislav Smoljak a přes hluk mu není rozumět, vznikla díky hře Divadla Járy Cimrmana - Akt.

Menzel si prosadil Kemra i Třísku

Natáčení filmu v době, která byla značně ovlivněná politikou, nebylo pro tvůrce nejsnadnější. Komunisté té byli proti, aby hlavní roli ztvárnil Josef Kemr, jenž se netajil tím, že byl hluboce věřící. Režisér Menzel si ale nakonec prosadil svou a argumentoval přímo šalamounsky. Nikdo jiný prý neuměl zacházet s kosou a postava dědy Komárka ve filmu seče trávu. Stejně tak to neměl Menzel snadné, když si usmyslel obsadit antikomunistu Jana Třísku do role doktora Houdka. Obsazení doktora Houdka však komunistům natolik leželo v žaludku, že při každé repríze filmu v Československé televizi před rokem 1989 se vysílala verze s vystřiženými scénami s Třískou.

Svěrákovi vyplatili honorář dvakrát

Režisér Menzel se sice za své herce rval jako lev, ale uměl k nim být i škodolibý. Například lehátko, na němž Zdeněk Svěrák ve filmu spal, ovládal režisér provázkem. Prý si to náležitě užíval. Svěráka, jenž běžně nosil plnovous, nechal Menzel oholit, aby vypadal více jako Pražan. Svěrák si ale neměl nač stěžovat, protože mu byl za film vyplacen honorář dvakrát. Přišlo se na to až po letech a na Barrandově dali Svěrákovi vybrat, jestli peníze vrátí nebo napíše další scénář. A tak vznikl scénář k filmu Vesničko má středisková.