Na Smržovce žijí Urbanovi už tři století!

Loňský rok byl pro kreslíře a bývalého olympijského sáňkaře Petra Urbana (60) ve znamení velkých výročí. Oslavil kulaté narozeniny, třicet let od doby, kdy začal kreslit na volné noze, třicet pět let od vydání své první kresby a tři sta let od osídlení Smržovky jeho předky.

Kreslíř Petr Urban je neodmyslitelně spjatý s humorem a postavou Rudy Pivrnce. Jen málokdo jeho kreslené vtipy nezná. "Rudu Pivrnce jsem nakreslil padesátiletého, když mi bylo pětadvacet, a už jsem ho předehnal o deset let," prozradil SEDMIČCE Petr, jenž však není jen kreslířem, ale také malířem.

Díla, která se od kreslených vtipů velmi liší, má vystavená i mimo svůj ateliér na Smržovce, jenž vznikl z bývalé stodoly. Dům, v němž dnes Urbanovi bydlí, si pořídili v roce 1997 v podstatě náhodou. "Bydleli jsme na Smržovce v panelákovém bytě 3 + 1, pořád jsem kreslil doma a nemohl jsem jít ven," vzpomínal Urban, jak mu tehdy zahrada chyběla. "Měl jsem našetřené peníze, a tak jsme si řekli, že si pořídíme dům. Manželka našla v novinách inzerát, že se prodává tento dům, na jehož zahradě jsme spolu byli poprvé na rande. Byli jsme až třetí zájemci. Ale protože jsme bydleli nejblíže, šli jsme se podívat," řekl Petr a dodal, že pro koupi domu se okamžitě rozhodli, zaplatili ho a všechno to trvalo asi půl hodiny. Rekonstrukce domu však trvala podstatně déle.

Přitáhly ho »mrtvé duše«
Petr má o minulosti Smržovky bohaté znalosti. "Historicky tady znám každý kamínek. Ale některá místa mám uložená v hlavě z doby, kdy mi bylo třeba deset let, a stačí pokácet stromy a vypadá to úplně jinak. Pocitově to místo změní," poznamenal Petr Urban, jenž má o životě svých předků přehled.

"Celá tato ulice je »naše«. V minulosti tady bylo tolik domů, kde bydleli předci, ale byli vyhnáni, protože jsme z poloviny Němci. Když po válce Němce vyhnali ze Smržovky, nás ne, vzali nám alespoň ty domy. Tady byl sklářský průmysl, bohatí lidé a krásné vily. Ti, kdo měli po válce kontakty, si zabrali ty nejhezčí. Z třinácti tisíc lidí tady zůstaly necelé čtyři tisíce," prozradil Petr, který má pro své působení na Smržovce jasné vysvětlení. "Je to osud, mrtvé duše mě sem přitáhly: Budeš tady, Urban!" zavtipkoval umělec, jenž se zasloužil o vznik Urbanovy křížové cesty vedoucí kolem jeho domu.

Sáňky odložil do ateliéru
Příroda je na Smržovce skutečně nádherná. "Nejhezčí jsou tady výhledy na Krkonoše, výhledy od hřbitova, který je taky krásný. Máme tady rozhlednu na Černé Studnici a kamennou vyhlídku nad Smržovkou," vyzdvihuje Petr Urban oblíbené turistické cíle. Nutno dodat, že tamní téměř čtyřkilometrová přírodní sáňkařská dráha je také vyhledávaným místem. Přesto ji už Petr nevyužívá a olympijské sáňky má i s kombinézou jen vystavené ve svém ateliéru.

"Jediné, co mi zbylo, je, že jsem nucen chodit pro zdraví, takže denně chodím hodinu se psem. Ale jdu rychle. Když někdo pomalu běží, tak mi neuteče. Jdu jako stroj a nekochám se, jinak to nemá smysl. Sportovního ducha mám pořád, ale bolí to! My tady máme jenom kopce. Už mám sice podlomené zdraví, ale snažím se udržovat se v kondici," prozradil bývalý olympijský reprezentant, který si ve svém domě přál mít bazén, a tak si ho v suterénu domu nechal vybudovat.