Miroslav Hanuš: Šéfovat partě kriminalistů je nesnadná věc

Miroslav Hanuš (59), který hraje v Případech 1. oddělení policistu Josefa Korejse, nám prozradil, jak probíhalo natáčení třetí série tohoto úspěšného seriálu, proč si svou postavu tolik oblíbil a jak skuteční kriminalisté reagují na jeho výkon.

Jak jste reagoval, když jste se dozvěděl, že se bude natáčet třetí řada seriálu Případy 1. oddělení, kde hrajete policistu Josefa Korejse? Po druhé řadě bylo totiž řečeno, že další pokračování nebude.
Ono se už po první řadě váhalo, zda vznikne pokračování. Takže já jsem si myslel, že už po první řadě dál točit nebudeme. Jenže když s tím chlapíci přišli a napsali druhou řadu, byl jsem rád. A po té druhé jsem si myslel, že už ale opravdu nebude pokračování. Autoři totiž tvrdili, že je to riskantní, že je to už dramaturgicky uzavřené. Moje postava Josefa Korejse odešla na policejní prezidium, takže jsem si říkal, že i kdyby napsali pokračování, já už tam nebudu. Ať tedy raději nic nepíšou, protože beze mě to nemá význam. (smích) Když jsem se ale dozvěděl, že vznikne třetí řada, měl jsem obrovskou radost. Zvlášť proto, že se tam nyní Korejs neobjevuje jako vedoucí, ale jako vyšetřovatel. V úplně nové životní situaci a to je pro herce skvělá příležitost. Speciálně v seriálu, kde hrajete určitý typ postavy a nesmíte z toho vybočit. A já teď v třetí řadě dostal příležitost trochu si se svou postavou pohrát. V třetí sérii je normálně přiznané, že tam je odskok šesti let. Má postava v těch šesti letech prodělala dva infarkty, zemřela jí žena a dostala se do zcela nové životní situace. Dostal jsem tak možnost zahrát ten charakter v úplně jiném světle. To jsem byl šťastný. Třeba Ondra Vetchý tam hraje klaďase, všechno řídí a je to dobrý člověk. To je jasné, v tom se dá jenom pokračovat. Ale u Korejse by si lidé mysleli, že je neschopný policajt, jenže on je naopak výborný policajt. To já vím a tentokrát se předvede, že dokáže spoustu věcí výborně vyřešit.

Čím si vysvětlujete úspěch Případů 1. oddělení a Devadesátek? Může být důvodem ta velká autentičnost, že je zde brán zřetel například i na papírování, které musejí policisté absolvovat, a další aspekty policejní práce?
Já si myslím, že o to, co jste jmenovala, se pokoušejí všechny kriminální seriály, protože loví náměty ve skutečných případech. Nicméně jen párkrát se stane, že se k tomu všemu přidá i troška štěstí. V minulosti tak vznikl například seriál Hříšní lidé města pražského, kde se také všechno krásně sešlo a prostě to dobře dopadlo. Když se tak stane, říkám, že projekt je políbený. Můžete potkat dobré kolegy a dobré náměty i na jiných věcech, ale tady se stane něco mimořádného, co je ještě výše, že všechno do sebe zaklapne. Lidé si sednou, témata si sednou, potká se to s divákem i profíci policisté to hodnotí dobře. To je zase dáno Pepíkem Marešem, který byl skutečným kriminalistou a na seriálu spolupracoval. Ale policisté se motají kolem každého seriálu. Všude jsou poradci a snaží se to udělat věrohodné. A Pepa Mareš to navíc umí dobře napsat. A přesto je třeba ještě nějaký parametr políbení z uměleckého nebe, který seriál udělá výjimečným. Čas potom prověří, jestli byl projekt skutečně dobrý. Třeba seriál Případy 1. oddělení už je časem prověřený. Několikrát se opakoval a lidé ho pořád sledují dokola, už jsou z toho mezi nimi i různé hlášky, které odpovídají konkrétním figurám. Proto je Korejs prototypem protivného šéfa, takže já si to vysvětluju tím, že jsme při natáčení potkali ještě nějaké to štěstí.

Máte pravdu, že tento seriál se líbí i skutečným policistům. Když ale vznikla první řada, nějaký policista se ve vaší postavě poznal a prý si to bral velice osobně a nelíbilo se mu to.
Ono jak jsou první oddělení poměrně úzký okruh lidí, to máte 1. pražské oddělení a jen několik kriminálek, které dělají vraždy, ti, kteří tím skutečně prošli a vědí, se domnívají, že ta postava byla napsaná podle nich. A tím, že je postava záporná, se s ní nikdo nechce ztotožnit. Přitom ta postava je inspirována několika lidmi. Ačkoli mnohokrát mě zastavovali na ulici policisté nebo jiní lidé, kteří mi říkali: "Já jsem byl u policie a přesně takového blbce jsme tam měli." (smích) Někdo se domníval, že to je on, ale není to on, je to kombinace více lidí. Ale chtěl bych Korejse trošku hájit... Protože on vypadá jako blbec, ale šéfovat celé partě kriminalistů je nesnadná věc. A pokud bychom se na to podívali spravedlivě, pod ním to oddělení prostě fungovalo.

Já osobně jsem ho nikdy nevnímala tak černobíle, že by byl jen špatný...
Lidé ho mají za takového protivného blbce a myslím si, že se na něm mstí za všechny šéfy, které nemají rádi. Nejen u policistů, protože i jiní lidé mi říkají, že mají v práci někoho podobného. Ale zase ho mají také rádi. Včera na pumpě na mě vyskočila jedna paní z auta a říkala mi: "Počkejte, pane Korejs, já se s vámi musím vyfotit. Já se zblázním! Já jsem potkala Korejse, a až to uvidí manžel, ten se z toho taky zblázní!" Tak jsem jí jen říkal, že bych nerad měl takovýhle zdravotní dopad na celou jejich rodinu. (smích) Je příjemné, že to tolik lidí oslovilo.