Historie knihoven: od hliněných tabulek po digitální éru

Březen je měsícem knih a čtenářů. A kam jinam pro kvalitní četbu než do knihoven, které představují jednu z nejdůležitějších institucí lidské civilizace. Po tisíciletí slouží jako chrámy vědění, místa vzdělávání a centra kulturního života. Od starověkých sbírek, hliněných tabulek až po moderní digitální archivy je historie knihoven fascinujícím příběhem o lidské touze po uchování a sdílení znalostí.

Nejstarší známé knihovny vznikly v oblasti Mezopotámie a na Blízkém východě. První sbírky obsahovaly hliněné tabulky s diplomatickými archivy a literaturou. Mezi nejstarší patří knihovna v Ugaritu (dnešní Sýrie, 1200 př. n. l.), která obsahovala první soukromé sbírky. Dále Aššurbanipalova knihovna v Ninive (7. století př. n. l.), která je považovaná za první systematicky organizovanou knihovnu světa, byla založená asyrským králem Aššurbanipalem. Obsahovala tisíce hliněných tabulek včetně slavného Eposu o Gilgamešovi. Tato knihovna byla objevena až v 19. století. Nejslavnější starověkou knihovnou byla bezpochyby Alexandrijská knihovna v Egyptě, založená ve 3. století př. n. l. Tato největší starověká sbírka obsahovala údajně až 700 000 svitků a stala se centrem vzdělanosti antického světa. Bohužel knihovna byla během historie několikrát zničena - poprvé roku 48 př. n. l. za Caesara a později ve 4. století. Další významnou starověkou institucí byla Pergamská knihovna (2. století př. n. l.) v dnešním Turecku, kde byl vynalezen pergamen jako alternativa k papyru. 

Římané jako první začali zakládat skutečně veřejné knihovny. První veřejná knihovna v Římě vznikla roku 39 př. n. l. díky básníku Pollionovi v Atriu Libertatis. Za císaře Augusta byly zakládány další knihovny, například na Foru Romanu, s oddělenými sbírkami řeckých a latinských textů.

Středověké knihovny

Ve středověku se centra vzdělanosti přesunula do klášterů a katedrál. Knihy byly vzácné, často připoutané řetězy (tzv. libri catenati), aby nemohly být odcizeny. Mezi nejstarší dochované středověké knihovny patří klášter sv. Kateřiny na Sinaji (Egypt, založen 565 n. l.). Jde o nejstarší kontinuálně fungující knihovnu s cennými rukopisy včetně Sinajského kodexu. Za nejstarší univerzitní knihovnu světa je považována al-Qarawiyyin (Fes, Maroko, 859 n. l.), založená Fatimou al-Fihri. Obsahuje unikátní islámské rukopisy.

Renesance a osvícenství

První evropská poantická veřejná knihovna vznikla v období renesance - knihovna Malatestiana v italské Ceseně (1452). Období osvícenství v 18. století přineslo další rozvoj veřejných knihoven, často z fondů rušených klášterů, například knihovna Załuských ve Varšavě (1747).

Masový rozvoj veřejných knihoven přišel v 19. století:
• Velká Británie vydala Public Libraries Act (Zákon o veřejných knihovnách, pozn. red.)
v roce 1850.
• USA přijaly první knihovnický zákon již v roce 1848, kdy mohlo město Boston vybrat daň na podporu bezplatné veřejné knihovny. V roce 1849 vyšel první komplexní knihovnický zákon ve státě New Hampshire.
• Vznikaly městské, obecné, lidové i dělnické knihovny.

Vývoj v českých zemích

Po zrušení jezuitských kolejí v roce 1773 a klášterů se knihy soustředily do veřejných institucí. V roce 1777 vznikla Veřejná c. k. univerzitní knihovna v Praze a ještě o dva roky dříve veřejná knihovna v Olomouci. Městské a obecné knihovny rostly díky mecenášům a spolkům. Koncem 19. století existovalo v českých zemích 267 knihoven s 193 tisíci svazky. Objevily se také lidové knihovny (cca 300) a první kočovné knihovny (od 1902). První československý knihovnický zákon z roku 1919 nařídil zřídit knihovnu v každé obci. V roce 1937 fungovalo v českých zemích již 9 232 knihoven.

Nejznámější knihovny světa

Největší knihovna světa Library of Congress v USA obsahuje 173 milionů položek. British Library ve Velké Británii má přes 200 milionů položek. Mezi další největší knihovny patří Ruská státní knihovna, New York Public Library a Čínská národní knihovna. Kromě velikosti sbírek jsou některé knihovny fascinující svou architekturou, historií nebo unikátními fondy. Například Klementinum v Praze je barokní klenot s nádherným Barokním sálem, považovaný za jednu z nejkrásnějších knihoven světa. Trinity College Library v Dublinu je domovem slavné Knihy z Kellsu, obsahuje přes 200 tisíc nejstarších knih. Bodleian Library v Oxfordu je jedna z nejstarších knihoven v Evropě (1602). A nelze nezmínit Vatikánskou apoštolskou knihovnu, která obsahuje extrémně vzácné rukopisy a je jednou z nejstarších knihoven světa.

Historie knihoven je zrcadlem vývoje lidské civilizace. Od starověkých královských archivů přes středověké klášterní sbírky až po moderní veřejné instituce - knihovny vždy sloužily jako strážci lidského poznání a kulturního dědictví. Dnes, v digitální éře, se knihovny transformují a přizpůsobují novým technologiím, ale jejich základní poslání zůstává stejné: zpřístupňovat znalosti všem lidem a uchovávat je pro budoucí generace.