Hana Křížková má světlý byt plný květin

Vedle toho, že zpěvačka Hana Křížková (62) miluje své povolání, ráda se obklopuje i květinami. Vyvolávají u ní vzpomínky na dětství.

Při slově zahradničení se okamžitě usměje. Rozhlédnete-li se ale po jejím bytě, kde žije už šestnáct let, ihned pochopíte, že květiny jsou pro ni velmi důležité. Bere je jako svůj relax. "Mám ráda, když si ráno udělám čaj, sednu si na terasu, projedu si maily, udělám si plán na celý den a u toho mi hezky voní květiny. Je to fajn," přiznává. Momentálně má doma hodně karafiátů a spoustu květin a bylinek v květináčích. "Evokuje to ve mně mládí, jelikož maminka měla zahrádku, kde jsme museli všichni pracovat, což jsme tedy dělali vcelku neradi, protože jsme museli plít, ale to nás moc nebavilo. Ale takhle, když je to v menším, mě to baví a už chápu maminku, že to byl pro ni relax," tvrdí zpěvačka.

Správná lokalita

Prozatím má pouze menší balkon, kam se jí vedle květin vešel ještě stolek a křesílko, do budoucna by ale chtěla zahrádku. "Mám v plánu se přestěhovat. Ne mimo Prahu, spíš do širšího centra, protože bych ráda měla větší terasu nebo nějakou předzahrádku, ale už teď vím, že se mi z tohohle světlého bytu bude těžko odcházet," říká. Byt má ložnici do vnitrobloku, kde je klid, a z obýváku a pracovny má krásný výhled na některé části Prahy. Právě lokalita pro ni hrála při výběru důležitou roli. Původně bydlela v Praze 8 a chtěla se přesunout na šestku nebo sedmičku. To se jí nakonec podařilo a skončila v Praze-Holešovicích. "Vzniklo to trochu náhodou, ale jsem za to moc ráda, protože tu mám všechna divadla, a když vyjíždím na koncerty, jsem v takovém hezkém středu, což je pro mě výhodné. Navíc je tady Stromovka na procházky, je tu spousta krásných kavárniček, které tu po potopě v roce 2002 vznikly, takže jsem zde opravdu spokojená," tvrdí.

Netradiční vybavení

Pokud zrovna netráví čas venku, najdete Hanu sedět v obývacím pokoji u krásného secesního stolku, kde pracuje a občas si tu dává i s kamarády kávu. Stolek se jí podařilo koupit na on-line tržišti a pořídila si k němu i židle. Vedle toho má v obýváku také sedačku, kterou pro změnu pořídila u svého kamaráda, jenž má obchod s nábytkem a doplňky. "Ráda tam chodím a nakupuju kamarádům dárky. Koupila jsem tam i sedačku, která je obrovská a dá se rozložit. Klidně se na ní vyspí i pět lidí. Když tu někdy slavíme, využije se to," směje se zpěvačka. Kuchyň si také vyšperkovala. Objednala si ji sice normálně v obchodě, poté ale poprosila svého dvorního truhláře, jenž jí uprostřed linky dodělal šuplíky, a vytvořil tak originální prvek v bytě. "Mám ji modrou a chtěla jsem ji trochu rozrazit olší, takže jsme tam dodávali různé prvky a vyšlo to, myslím, hezky. Dělal mi i šatnu, stolek v kuchyni nebo poličky na kořenky, je moc šikovný."

Oblíbené věci

Bez čeho si Hana nedokáže své bydlení představit, jsou věci, které jí dělají radost. "Miluju obrázky Ivy Hüttnerové a Egona Schieleho. Z jejich obrazů čiší život a pohoda. V případě Ivy tu mám už menší galerii," směje se. Vlastní i spoustu knížek, miluje životopisné romány a má tu rovněž několik knih o květinách. "Moc se jimi ale neřídím, spíš je ráda čtu. Kdysi dávno jsem tady měla mnohem víc kytek, ale jak hodně cestuju, musela jsem to omezit, pořád jsem někoho obtěžovala, aby je zalil," vysvětluje. Kdyby se prý měla znovu stěhovat, určitě si s sebou vezme také obraz, který dostali její rodiče ke svatbě. "Ani nevím, který malíř ho namaloval, ale mám k němu zkrátka určitý vztah. Spousta lidí říká, že se nerada ohlíží dozadu, ale já se ohlížím ráda, protože mám na co. Ráda vzpomínám na své dětství, rodiče, kolegy, kteří už jsou tam nahoře v hudebním nebi jako Karel Černoch nebo Helenka Štáchová. To jsou lidé, které jsem milovala a již mi dali do dalšího života spoustu užitečných rad, takže nemám důvod nevzpomínat. Věci, které od nich mám, bych si určitě vzala s sebou. A samozřejmě své milované kytky, i když ty se dají dokoupit. Po pandemii jsem začala opět koncertovat, takže už jsem nějaké i dostala. Dostávám je ráda," říká.

Rotoped místo piana

Byt tak, jak je momentálně uspořádán, se jeho majitelce moc líbí a cítí se v něm dobře. "Vytvořila jsem si ho podle sebe, neměla jsem tady žádné architekty, proto k němu mám užší vztah. Jsem trochu konzervativní člověk, takže dlouho hledám místa, kam co umístit. Třeba obrazy pořád přendávám, mám pod nimi hodně děr, ale jakmile si řeknu, že se mi to tak líbí, už to nechám. Mám ráda svůj rukopis," prozrazuje. Dříve doma často i zpívala, a měla k tomu dokonce v pracovně piano, později ho ale prodala. "Jezdil sem často Martin Kumžák a zkoušeli jsme tu. Potom jsme se ale dohodli, že budeme i s kapelou trénovat u něj. A protože nejsem takový klavírní virtuos, abych na něm denně hrála, a jsem navíc po operaci kolen, mám tu teď místo něj rotoped, na kterém cvičím," ukázala.