První výročí od smrti. Co vše stálo za enormním úspěchem Karla Gotta?
Legenda se nerodí každý rok. Kromě talentu a píle je potřeba ještě něco. Něco mezi nebem a zemí. Někdo tomu říká štěstí, Karel Gott (†80), jenž zemřel přesně před rokem, tomu říkal síla myšlenky.
"Ze své zkušenosti věřím. Hodně věřím v nějakou sílu myšlenky. A nevím, jestli to bylo tou myšlenkou, že se mi určité věci podařily, anebo to je jakýmsi citem pro věci, které už jsou člověku předurčeny," svěřil se před lety SEDMIČCE.
A jak to měl božský Kája s vírou, neupínal se k východním tradičním náboženstvím? "Například Beatles v době svojí největší slávy jezdili do Indie za moudrostmi starého východního myšlení a v posledních letech je teď móda navštěvovat kláštery v Tibetu a meditovat s buddhistickými mnichy. Já se musím přiznat, že si to nějak neumím představit, jak bych s nimi meditoval. Nemůžu zaručit, že bych se soustředil a nezačal myslet na něco jiného," přiznal, že není ten typ, co by dokázal hodiny meditovat.
"Zažil jsem to v Japonsku v klášteře ve městě Sendai. Myslel jsem tam na něco jiného než na meditování, ale tvářil jsem se, že jsem do toho hluboce ponořen. A když jsme vycházeli, jen se ozvalo: 'Další, prosím!' Z meditování se tam stala sériová výroba, ale ti, co tam jezdí, asi vědí proč. Každopádně je to velký trend. Když už se o člověku přestává mluvit, zaletí si do Tibetu, zdolá horu, zamedituje, vrátí se domů a má o čem vyprávět. Ale jedno vím jistě, že něco na té buddhistická víře je. Ona totiž nenutí k žádné poslušnosti a nikdy si ji ani nevynucovala, natož že by si ji vymučila."
Nejsem sám
"Když jsem třeba někde na dovolené, tak začínám být neklidný, že se v Praze beze mne něco odehrává. Zůstávám městským člověkem, který má kolem sebe neustále inspirující dění, ať už je příjemné, nebo ne. A bez kterého si život neumím představit. I s tím městským hlukem, který tady u mě doma na terase při našem rozhovoru od rána posloucháme. Včetně neustálých drnčení telefonů a křiku mých dcer, které stále něco předvádí nebo se na něco ptají, anebo štěkání pejska, pokud se nám nezatoulá. Prostě nejsem sám. Jak začíná jedna píseň: Jaký nádherný chór tu slyším od rána znít," naprosto otevřeně se bavil s redaktorkou SEDMIČKY.