Když angína není angína, hrozí velké nebezpečí

Bolest v krku, oteklé mandle, obtížné polykání a zvýšená teplota. Příznaky, které naznačují, že váš krk není v kondici a pokouší se o něj angína. Problém může nastat, když je pravda někde jinde a nemoc se podcení…

Vrátili jste se z exotické Afriky, zemí bývalého Sovětského svazu a řady dalších destinací, kde není povinné očkování proti záškrtu? Jste očkovaní a přeočkovaní posilující dávkou? S nejvyšší pravděpodobností ano, protože plošné očkování proti záškrtu (diftérii) - vážnému infekčnímu onemocnění - bylo zavedeno již v roce 1946 a proto se ve vyspělých zemích téměř nevyskytuje.

Co ho způsobuje?
Velmi zákeřný bakteriální toxin Corynebacterium diphteriae. Ten se přenáší kapénkami, tedy vzduchem od nemocného člověka, infikovanými předměty i infikováním otevřené rány. Tedy třeba štípnutím hmyzem v zemích s nepovinným očkováním, nedostatečnými hygienickými podmínkami. Tím, že je bakterie odolná, na infikovaných předmětech se může šířit i do dalších zemích, přenašeči jsou i imigranti s nesprávnými hygienickými návyky. Problémem je, že bakterie z povrchu zemského nezmizely, jen jsme díky očkování proti nim chránění dostatečnou imunitou, ale je třeba neustále očkovat a udržovat celoplošnou ochranu obyvatelstva.

V čem je nemoc zákeřná
Projevy se velice podobají běžné angíně, proto jsou zaměnitelné: bolesti v krku, obtížné polykání, nechutenství, slabost, zduřelé mandle. Nemoc začíná oteklým hrtanem a nosní dutinou, zduřelými podčelistními mízními uzlinami. Mandle se povlékají našedlými či nažloutlými pseudomembránami, které způsobuje nasládlý zápach z úst. Povlaky v nosohltanu a v krku jsou výsledkem působení bakteriálního toxinu a jsou nebezpečné v tom, že mohou ucpat dýchací cesty nemocného. Vzácně dochází k napadení spojivek, kůže nebo genitálií. Nejčastěji dochází právě k záškrtu hrtanu, mandlí a nosní sliznice. Toxin záškrtu napadá i srdce, způsobuje poruchy srdečního rytmu, nervy, jejichž následkem může nemocný ochrnout.

Jak se léčí?
Nejzásadnější je čas. Pokud má lékař podezření (nemocný se vrátil z exotických zemí s nedostatečnými hygienickými podmínkami, není si jistý svým očkováním…), je třeba co nejdřív provést vyšetření: výtěr z mandlí, hrtanu či dalších postižených míst a zahájit léčbu. Ta zahrnuje podání záškrtového antitoxinu, který neutralizuje jed produkovaný Corynebacterium diphteriae a současně nasadit vhodná antibiotika. V případě rozvinutého záškrtu intravenózně, aby měly rychlejší nástup účinku. Pacienti musí být po celou dobu nemoci sledování na infekčních odděleních a nemoc podléhá hlášení na hygieně.
Pokud je nemoc již rozvinutá ve zhoubný záškrt, hrozí riziko udušení, protože membrány zužují a zakrývají dýchací cesty. Horečka se zvyšuje nad 40 stupňů Celsia, nemocný velmi ztěžka dýchá otevřenými ústy, zduřelý krk se nazývá caesarský. Když hrozí úplné uzavření dýchacích cest, je třeba provést endotracheální intubaci, při zhoršeném dýchání pomáhá podání kyslíku. Inkubační doba rozvoje nemoci je mezi 2 a 5 dny.

Jak se uchránit?
Očkováním. To je jednoznačná odpověď. V Česku se od roku 2007 očkuje hexavakcínou (chrání proti dávivému kašli, záškrtu, tetanu, virové hepatitidě typu B, dětské obrně a hemofilům) v daném očkovacím schématu 13. týden života a do konce roku věku celkem 3 dávky. Čtvrtá dávka musí být aplikována do 18. měsíce života, následné přeočkování následuje mezi 5. a 6. rokem života posilující látkou.