Rošťák Osvald aneb Hvězdy, které jsme milovali. A co o něm ještě nevíte?
Pro všechny diváky zůstane Michael Hofbauer (†49) navždy tím nezapomenutelným rošťákem Osvaldem z filmů Lucie, postrach ulice či ...a zase ta Lucie!. Zemřel letos 10. ledna, a to jen čtyři dny po svých narozeninách, kdy prohrál boj s vleklou nemocí. Přestože se kdysi nadějná mladá herecká hvězda snažila uchytit u filmu, zůstal trochu neprávem spjat jen s jedinou rolí.
Jako dětského herce ho přitom pro film objevil režisér Zdeněk Zelenka, který ho doslova vytáhl ze školní lavice v páté třídě základní školy. Zelenka tehdy hledal dětské představitele pro film Páni kluci a jelikož byl Hofbauer opravdu výrazným klučinou, netrvalo dlouho a následovala plejáda dalších rošťáckých postav. Nikoho nepřekvapí, že šlo v drtivé většině o role záporné, nebo alespoň darebácké. Snad nejznámější postavou z jeho hereckých začátků je role Otíka ve dvou filmových verzích fantastického seriálu Pan Tau s názvem Poplach v oblacích a Od zítřka nečaruji.
S Lucií až ke hvězdám
Poté, co ukončil docházku na základní devítileté škole, nastoupil do učebního oboru jako prodavač potravin. Tím se také skutečně vyučil, ale to mu nebránilo v tom, aby i nadále pokračoval v účinkování ve filmech. Dětská detektivka Neříkej mi majore pro něj znamenala jedinou ryze kladnou postavu, kterou se oprostil od uličnických typů. Ovšem ne nadlouho, protože hned záhy přišla jeho osudová role Osvalda. Patkovitý sígr, který vedl dětskou partu v komediích pro děti Lucie, postrach ulice a ...a zase ta Lucie!, jej katapultoval mezi přední dětské herce a za svůj výkon před kamerou byl dokonce oceněn Zlatým dudkem.
Jak později vzpomínal, rodinný film, který se natáčel v německé koprodukci, byl plný podvodů na diváka a filmových triků. "Když jsme točili v Německu, nesměli jsme vyhazovat prázdné plechovky od Coca-Coly, sbírali jsme krabice od prášků na praní a různé jiné škatule a všelijaké obaly, a vezli jsme to do Česka. Tady v Kotvě se všechny tyhle věci nacpaly do regálů, aby to vypadalo jako v Německu," dával k dobru už jako dospělý. V pražském obchodním domě Kotva se scény točily mimo běžnou otevírací dobu, tedy v noci, když odešli poslední zákazníci. Podobné podvůdky se na diváka chystaly i s vozovým parkem. V záběrech se nikdy neobjevily škodovky, stará embéčka nebo snad volhy. Právě kvůli německé koprodukci muselo vše vypadat tak, aby to zbaštil i západní divák.
Více o Michaelu Hofbauerovi se dočtete v aktuálním vydání časopisu Sedmička.