Jak Ondřej poprvé viděl Taťánu

Že budou budit pozornost, bylo jasné od chvíle, kdy se z nich stal pár. On, syn známých rodičů a sám úspěšný hudebník a herec, ona světová královna krásy aktivní ve své nadaci. Sympaticky normální dvojice nám povyprávěla, jak se seznámila i co všechno letos stihla kromě ostře sledované svatby.

Vzpomenete si, co každý z vás dělal před deseti lety?
Taťána: Předpokládám, že v mém případě míříte k Miss World, je to teď právě deset let, kdy se 30. září konalo finále ve Varšavě. Byl to - ve všech smyslech slova - masakr, který jsem díky bohu a díky sobě ustála. Mimochodem, tehdy to bylo také poprvé po několika letech, kdy Miss World nepřenášela žádná z českých televizí.
Ondřej: To je fakt, protože já si pamatuju, že jsem se to dozvěděl až druhý den. Byl jsem ten večer u našich, když ve zprávách hlásili, že novou Miss World je Češka Taťána Kuchařová, původem z Trnavy, na což máma vykřikla: "Viditě - aj tak je to Slovenka!" A já se šel rychle podívat, jak vypadá.
Taťána: A beznadějně ses už tehdy zamiloval, jen to přiznej!
Ondřej: Samo sebou, přesně v ten moment jsem věděl, že ta přelíčená blondýnka s barevnou korunkou na hlavě bude jednou mou vyvolenou, a tomu jsem také obětoval celý svůj život.

Tomu mám věřit?
Taťána: Tahle skutečnost ho samozřejmě trkla až o několik dlouhých promarněných let později...
Ondřej: To je fakt. Bez tebe jsem do té doby jen živořil jako trosečník... Ale teď vážně - já byl tehdy v první řadě velmi pyšný! To mívám ostatně vždycky, když světovou soutěž vyhraje nějaký Čech - vzedme se ve mně národní hrdost a patriotismus, že tu naši zemičku zase sleduje celý svět.

A jak se vám nová Miss World líbila?
Ondřej: Na můj vkus na sobě měla tehdy trochu moc make-upu, ale to nebyla její vina - zmalované byly všechny adeptky. Ale i pod tou vrstvou líčidel měla Taťána na rozdíl od ostatních šmrnc a rajc. Pamatuju si, jak se i táta tehdy tetelil pýchou, jak krásná holka od nás to vyhrála. Mně přišlo zábavné, jak byla chudinka ověnčená spoustou šerp a v náručí měla hromadu květin...
Taťána: Šerpy jsem měla jen dvě, drahoušku!
Ondřej: ... a pořád přecházela sem a tam.
Taťána: A co jiného jsem tam měla dělat? Skákat salta?! Vítězka měla jasně danou choreografii... A nedovedete si představit, co to bylo s tou těžkou korunou na hlavě za nervy! Navíc jsem ve chvíli, kdy ohlásili Czech Republic a celá ta pozornost se obrátila na mě, měla pod vlnou všech těch emocí pocit studu - v hlavě mi běželo, aby se nestalo, že někdo řekne: "Moc se všem omlouváme, my jsme se spletli!"
Ondřej: Teď jsi mi připomněla ještě jeden moment. Když vyhlásili tvoje jméno, tak jsem v tvých očích zahlédl výraz, který jako by říkal: "A do prdele!" Většina holek začne hned bulet, ale tenhle záblesk smrti v očích a neuvěřitelného strachu z toho, co bude následovat, byl tou nejpřirozenější reakcí, jakou jsem kdy na podobných soutěžích viděl.

Jak probíhalo dvoření, proč si nechal Ondřej změnit jméno nebo jak vypadala žádost o ruku, se dočtete v novém čísle týdeníku INSTINKT.