Taťjana Medvecká: upřímná zpověď plná slz!

Život herečky Taťjany Medvecké (65) je plný traumat, o nichž takřka nikdy veřejně nemluví. Nejenže byla v dětství šikanovaná, kvůli brýlím a akné se jí kamarádi stranili, a už vůbec o ni neměli zájem kluci, ale problémy přišly i po dvacítce, když pod nátlakem podepsala vstup do KSČ. Dodnes, když o svých zážitcích hovoří, má na krajíčku.

Navzdory tomu, že jsou to události staré desítky let, na Taťjaně Medvecké se hluboce podepsaly. Zejména vstup do KSČ. "Já o tom strašně nerada hovořím, i když se ta doba změnila, ale pro mě bylo velkým traumatem, že jsem byla nějakou dobu členkou komunistické strany. Od samého začátku jsem věděla, že dělám něco proti svému přesvědčení, to je pravda. Já jsem vlastně neměla dost síly a odvahy tu nabídku odmítnout," prozradila smutně.

Bolavé vzpomínky

"Dodneška si tu situaci pamatuju. Bylo to u tělocvičny ve třetím ročníku na DAMU, kde mi to paní profesorka, kterou jsem navíc měla ráda, nabídla. Že se nějaká stranická organizace dohodla, že mi nabídnou kandidaturu, a že mi to teda říká. V tu chvíli to bylo, jako když do mě udeří blesk. To bylo strašné, protože já jsem okamžitě věděla, že nebudu mít sílu odmítnout. Přiznám se, byla jsem srab. Věděla jsem, že nebudu mít tolik síly jim vzdorovat," řekla se slzami v očích. Taťjana hovořila otevřeně jako snad ještě nikdy.

"Měla jsem velice malé sebevědomí, vždycky jsem byla člověk s takovým až mindrákem - nejenže jsem si připadala, že nejsem dostatečně atraktivní, nosím brýle a nic pořádně neumím, ale měla jsem pocit, že když to odmítnu, nebudu moct hrát. Navíc do toho rodinné záležitosti - můj tatínek byl z buržoazní rodiny, doktor práv, který nikde nemohl studovat. Víte, ono to všechno vypadá jako výmluvy, ale...," uvedla pro Český rozhlas smutně.

Minulost nesmaže

Doslova s brekem poté vypověděla historku, jak jí po roce 1989 navzdory komunistické minulosti dovolili recitovat u hrobu Milady Horákové a poté v pankrácké věznici na místě, kde Miladu popravili.

"To pro mě bylo tak silný, že jsem se tam rozbrečela. Řekla jsem, že se strašně omlouvám, že jsem byla členkou KSČ, a že mi přijde strašný, abych zrovna já tam něco říkala. I po těch letech to ve mně rezonuje," přiznala s dovětkem, že vstup do KSČ byl zásah do její jinak čisté duše a má z toho dodnes špatné svědomí. "Beru to jako selhání."

Problémy kvůli tomu měla dlouho také se svými kolegy. Vzhledem k jejímu politickému angažmá jí po jedné z premiér obávaný režisér Miroslav Macháček otevřeně řekl, co si o ní myslí. "Byl posilněn alkoholem a bylo to hodně ošklivý," uzavřela svou zpověď zničeně. Přesto si prý Macháčka profesně vážila a významně ovlivnil její kariéru. O to horší bylo přijmout, že právě on ji zatratil.