Slavní emigranti, kteří už nejsou mezi námi

Nátlak ze strany komunistického režimu poznalo mnoho lidí. Někteří raději opustili svůj domov a pocítili nejistotu exilu. Kdo z populárních osobností zakusil tvrdý chléb emigranta?

Waldemar Matuška (†76)

Populární hudebník s uhrančivým pohledem obsadil roku 1962 a 1967 první příčku v anketě popularity Zlatý slavík. Kromě sólových hitů nazpíval i mnoho duetů s Evou Pilarovou, Helenou Vondráčkovou a dalšími umělci. Tehdejším socialistickým zřízením byl zpěvák považován za symbol normalizačního umění, a proto mu bylo umožněno koncertovat v zahraničí, čehož posléze využil. Emigroval roku 1986 i se svou ženou Olgou. Usadili se v USA, kde Matuška organizoval koncerty pro české krajany a vydával desky. Po pádu totality uspořádal několik koncertů také u nás, avšak nadále pobýval na Floridě, kde roku 2009 zemřel na zápal plic a následné selhání srdce.

Jan Tříska (†80)

Když se herec ocitl v hledáčku funkcionářů totalitního režimu a nemohl se svobodně věnovat své profesi, neměl jinou volbu. Roku 1977 emigroval do Kanady a posléze do Spojených států, kde časem získal i několik filmových rolí. Po sametové revoluci se do vlasti často vracel kvůli četným pracovním nabídkám, ačkoli trvale žil s rodinou v Los Angeles. Postava Igora Hnízda ve filmu Jana Svěráka Obecná škola patří mezi jeho kultovní polistopadové role. Tříska byl herecky aktivní až do své smrti roku 2017, kdy se vážně zranil při pádu z Karlova mostu. Na následky nehody zemřel.

Karel Kryl (†49)

Jeden z našich nejznámějších písničkářů neváhal reagovat na atmosféru tehdejšího totalitního režimu. Jeho song Bratříčku, zavírej vrátka se dokonce stal jakýmsi protestem proti invazi vojenských sil Varšavské smlouvy do Československa. Ačkoli byly jeho písně komunisty zakázány, lidé na ně nezapomněli. Když byl Kryl roku 1969 na festivalu v Německu, požádal tam o politický azyl. V emigraci nakonec strávil dvacet let. Po revoluci často navštěvoval svou vlast a účastnil se koncertů i shromáždění. Písničkář zemřel na infarkt roku 1994 v Mnichově.

Miloš Forman (†86)

O oscarového režiséra nás připravily tehdejší normalizační struktury. Forman odcestoval do USA oficiálně, natáčel tam totiž film. Když roku 1968 požádal o prodloužení pobytu, dostal výpověď a stal se tak nedobrovolně emigrantem. Ačkoli začátky v zámoří nebyly vůbec lehké, byl odhodlán dobýt Hollywood. "Člověk vždy musí snít výše, než na co má," říkával muž, jenž se posléze stal známou a uznávanou osobností světového filmového průmyslu. Miloš Forman dosáhl během života na ty nejvyšší mety, které mohl v rámci své profese získat. V jeho domě v Connecticutu se rád setkával s českými krajany, a i když rodnou vlast kvůli podlomenému zdraví často nenavštěvoval, nikdy na ni nezanevřel. Režisér zemřel v americkém Hartfordu roku 2018.

Ája Vrzáňová (†84)

Sotva plnoletá mistryně Československa, Evropy a světa v krasobruslení požádala roku 1950 v Londýně o politický azyl. Ačkoli byla velmi citově závislá na rodičích, poslechla radu svého otce, který jí doslova řekl: "Jeď a už se sem nevracej." I když se totalitní hodnostáři snažili vymazat její jméno z povědomí národa, ona sama se cítila být stále Češkou. Později přesídlila do USA, kde bruslila v lední revue a se svým manželem vedla řetězec luxusních restaurací. Roku 2004 se Vrzáňová dočkala Medaile Za zásluhy od prezidenta České republiky Václava Klause. O pět let později byla jako první česká krasobruslařka uvedena do Síně slávy v Los Angeles. Ledová královna zemřela roku 2015 v New Yorku.