Zdenka Procházková: Oslavím až sté narozeniny

Mohla by ležet a dívat se na televizi nebo okopávat zahrádku. Ani po jednom ale herečka Zdenka Procházková (92) netouží. Celý život hrála v těch nejlepších českých a později i rakouských a německých divadlech, natočila mnoho filmů a seriálů a aktivně se tomu věnuje dodnes. I když jí zdraví občas pokulhává, stále je velmi energická. A co toho zvládne! SEDMIČCE prozradila, jak se jí hrálo se slavnými českými herci, jaký byl její první muž Karel Höger (†67) v soukromí a proč přijala roli Lídy Baarové, když ji coby herečku neměla ráda.

Zdenko, nedávno vám bylo devadesát dva, jak se vám daří?
Jsem celá rozhašená. Dělali mi ultrazvuk, CT, rentgen, magnetickou rezonanci, gastroskopii a nevím, co všechno. Mám toho strašně moc. Od té doby, co chodím po doktorech, stůňu. Trochu jsem se zhroutila.

Když jsme spolu ale nedávno telefonovaly, byla jste zrovna na nějaké akci. To vypadá, že pořád někde běháte...
Zaplať pánbůh, práce mám dost. Povídám si s lidmi, mám taková monologická představení o různých vynikajících básnících, besedy a tak.

A baví vás to?
Baví, samozřejmě. Mě baví jakákoli práce. Kdybych nepracovala, nedostanu se mezi lidi. Lehla bych si tak akorát do postele, dívala bych se na televizi, usnula a už bych se asi neprobudila. Vlastně by to taky nebylo tak špatný.

A zahrádku nemáte?
Mám tady velkou terasu, ta dá dost práce. Teď je právě ten správný čas dát se do toho. Baví mě to. Všechno mě baví. Každá práce. Nehledě k tomu, že pro mě ta terasa v létě znamená další pokoj navíc. Nebo zahradu. Většinu času trávím venku.

Oslavila jste vůbec nějak ty 92. narozeniny?
Ne. Oslavím až stovku.

Už víte, jak ji budete slavit?
Uvidím, jak mi bude. Jestli mi bude čím dál hůř, tak už ji oslavím tam někde nahoře.

Takhle nemůžete přemýšlet. Pořád máte i dost filmových nabídek. Nedávno jste hrála ve filmu Filipa Renče Zoufalé ženy dělají zoufalé věci, předtím v Lídě Baarové.
Mám tu svoji profesi ráda, také nic jiného, snad kromě psaní, neumím. Jenomže už pro mě nejsou ty role, už jsem moc stará. Pro mladé je úloh přehršle, ale pro nás, odrostlejší, aby prstíčkem hrabal.

Vy jste se zrovna s Lídou Baarovou znala, že? Měla jste ji ráda?
Neměla. Ten celý její osud... Nesmíte zapomínat, že tehdy byla válka, já jsem v ní žila, tisíce lidí byly v koncentrácích, v plynových komorách, české školy byly zavřené, studenti poslaní na práci do Reichu a ona to nevidí a žije luxusní život v Německu? A ty její memoáry. Napsala s pomocí někoho tři knížky a v každé je něco jiného. Podle toho, bylo-li to pro Němce, nebo pro Čechy. Lež nad lež. Navíc se šplhala nahoru přes všechny důležité muže až ke Goebbelsovi. Pro člověka, jenž tu dobu zažil, měl přátele, kteří byli popraveni, pro ty je ta paní zářný příklad kolaborace.

Proč jste tedy přijala roli Lídy Baarové?
Jak proč jsem přijala tu roli? To je role. Bože můj, to nemá s realitou nic společného. To by nikdo nesměl zahrát Hitlera, Stalina a další. To nemá se soukromím co dělat.

Celý rozhovor se Zdenkou Procházkovou najdete v aktuální SEDMIČCE!