Trapas Jiřího Lábuse. Nepoznal kolegyni, s níž nedávno točil!

Jeden z předních českých herců Jiří Lábus (68) se už 19. dubna objeví na plátnech kin v novém filmu Hastrman. Hlavní roli v jeho podání ovšem nečekejte, té se zhostil Karel Dobrý (48). Lábus dostal roli pouhého sluhy, ale přesto na nabídku režiséra Ondřeje Havelky (63) hned kývl. Proč? To prozradil v rozhovoru a zavzpomínal i na zajímavý trapas.

Co přesvědčilo herce vašeho renomé, aby přijal roli sluhy?
Scénář, který se mi líbil. A také oceňuji, v jakém jsem ho dostal předstihu. Takový žánr tu léta ve filmu nebyl, vlastně tedy mezižánr. Ten příběh mě zaujal sám o sobě. Příjemně mě také překvapilo, jak skvěle byl režisér Ondřej Havelka na natáčení připravený. Zřejmě tím, že je sám herec, vnímal to natáčení také přes herce. A mě ta práce filigránská s ním moc bavila a měl jsem pocit, že to není režisér, který natáčí velký film poprvé, ale třeba popatnácté.

Ze všech herců na place Hastrmana jste byl vy ten nejzkušenější. Můžete srovnat, jak se za dobu vaší herecké kariéry natáčení změnilo?
Tak můj první film byl černobílý. To je zásadní rozdíl. Úžasně se změnila technika, snímání obrazu i zvuku nabralo obrovský skok. Jinak nevím, čím to je, ale když se dívám na starý český film, obdivuju, jak byli herci jedineční, každý herec byl jiný, byly to osobnosti. Když si vezmete např. první republiku a Sašu Rašilova staršího, Vlastu Buriana, Oldřicha Nového nebo Huga Haase... A to mluvím jen o mužském pokolení. Dnes se mi zdá, že herectví je u všech podobné a herci víc stejní. Samozřejmě ne všichni. Ale obecně když jeden nemůže, tak to hraje jinej a vlastně se nic moc nestane... Jestli ten bolševik nás tak srovnal do jedné lajny nebo jestli za té první republiky lidi žili každý svým stylem, nevím. Prostě herecká individualita jako by se ztrácela.

Hledal jste někde inspiraci pro roli sluhy Francla?
Já to mám tak, že záleží na prvním vjemu ze čtení. Když mě to zaujme, už vidím, jak postava mluví i jak vypadá. Ten první dojem je pro mě zásadní. Samozřejmě vše konzultuju s režisérem, ale obecně dám na první přečtení, na první dojem z postavy. S Ondřejem Havelkou jsme se přesně domluvili, jaký by měl Francl být. Bylo dobré, že jsme si scény zkoušeli předem. To už se u filmu vůbec nedělá. S Ondřejem jsme se takhle před natáčením scházeli třeba na Barrandově v nějaké kanceláři, prošli si texty, Ondřej přesně popsal, jak to prostředí bude vypadat nebo jak se budeme pohybovat.

Ve filmu jste hrál i s mladou herečkou Simonou Zmrzlou, jaký je ona typ herečky?
Ona má úžasný zjev a úžasné kouzlo na kameru. Myslím, že je nesmírně fotogenická a půvabná. Měla okouzlit vodníka, ale okouzlila i mě. Ale stal se mi s ní hrozný trapas. Měsíc po natáčení jsem byl na svatbě, kamarád ženil syna. Na plovárně. Přišel jsem až večer a nějaká slečna mi říká: "Dobrý večer" a já na to: "Dobrý večer" a ona nesměle, že se známe: "My jsme spolu před měsícem točili. Já jsem Zmrzlá." A já: "No jo, ono je chladno... Ježiš, no jó!" K tomu hraní ještě Zmrzlá krásně zpívá, i v našem filmu.

A roli v Hastrmanovi jste získal jak?
No tak, že mi Havelka volal, jestli budu mít za rok na jaře čas. Já řekl, že pokud neumřu, tak snad jo. A on že pro mě má scénář, když se mi bude líbit, ať zavolám. Mně se líbil moc, tak jsem mu zavolal. A bylo to.