Linda Finková: Chci si nechat udělat víčka
Herečka a zpěvačka Linda Finková (54) se pyšní krásnou pletí téměř bez vrásek. Jaké je její tajemství? SEDMIČCE prozradila i to, co si myslí o plastických operacích a proč je podle ní zbytečné se líčit, když jdete k někomu na návštěvu.
Jaký máte názor na plastické operace a estetické zákroky?
Já jsem byla kdysi na proceduře, kdy se do kůže píchal nějaký kyslík, myslím... Už ani nevím, co to přesně bylo. Není to vidět a mělo by to tu pleť jen oživit. Nemyslím si, že by mi to udělalo nějaké rošambo a najednou by ze mě byla krasavice. Nicméně mi padá levé oko, takže si půjdu určitě nechat udělat víčka. Je mi padesát čtyři a moje kamarádky, které ani nedělají v branži, už to mají dávno hotové. Já na to nemám čas a pořád si říkám, že ještě počkám. Určitě do toho ale půjdu. Proti těmhle úpravám nemám nic. Kdo se cítí blbě, má na to peníze a myslí si, že mu to pomůže, měl by to udělat.
Jak se staráte o pleť?
Asi je pravda, že na svůj věk ji mám docela slušnou. Odjakživa používám relativně dražší krémy. Nejsou to zase úplně ty nejdražší, ale dražší jsou. Například miluji Eight Hour Cream od Elizabeth Arden. To je takový hrozně příjemný krém. Nedělám jim reklamu a neplatí mě, ale mám je ráda. Spíše si vybírám přírodní kosmetiku. Čím jsem starší, mám to raději. To víte, že jsem si v minulosti kupovala kosmetiku Estée Lauder, ale to už nedělám. Říkala jsem si, že ukazuji obličej a nemůžu ho nechat ležet ladem. Nicméně já mám to štěstí, že se můžu mazat krémem na boty a nic se mi nestane. (smích) Nejsem na nic alergická. Vrásky se mi dělají úměrně věku a mám jich možná méně, ale není to podle mě tím, že bych se mazala drahými krémy.
A čím to tedy je?
Myslím si, že to má člověk dané geneticky. To je jasné. Důležitý je také způsob života. Já jsem nikdy nijak zvlášť neponocovala. Nikdy jsem nijak zvlášť nepila... Tak snad to bude jednou na tom obličeji vidět, že budu vypadat o pár let mladší než ti, kteří ponocovali. (smích) Ale kdo ví, jak to bude.
Odličujete se poctivě a pravidelně?
Ano, vždycky! Dělám to celý život. Já jsem totiž celý život hodně v divadle, takže se odličovat musím. Znám holky, které večer padnou do postele, neodlíčí se a ráno to ze sebe nějak sundávají. To jsem nikdy neudělala. Mně to přijde i takové nehygienické, když si lehnu do peřin a mám tam potom obtisknuté své řasy. (smích) To mi přijde strašné. Abych řekla pravdu, líčím se nějakých čtyřicet let a za tu dobu jsem se neodlíčila asi jen dvakrát. Také se před spaním skoro vždy namažu nějakým krémem na noc. Je mi to prostě příjemné a mám pak pocit, že se o tu pleť starám, protože si to zaslouží. Ráno se také vždy namažu, což dělám od patnácti let. Viděla jsem to totiž u maminky. Přijde mi to automatické.
Cítíte se lépe nalíčená, nebo nenalíčená?
Čím jsem starší, tím je to horší. Stačí mi však, když si udělám řasenku, dám si trochu lesku na rty a sepnu si vlasy. To je taková klasika. To mi stačí - zatím. Jasně že se cítím lépe, když si udělám oční stíny, obočí a další věci. Nicméně nepřeháním to. Make -up a pudr si dávám, jen když jsem na nějaké společenské akci nebo někde hraji. Já moc nechápu, když ke mně někdo přijde na hodinu zpěvu nebo na návštěvu a má na sobě make-up. Mně to přijde, jako kdyby přišel ve smokingu. Přijde mi zbytečné se do civilu líčit. Mně se to nelíbí. Vidím to a poznám to. Vždy si říkám, že ten člověk musí mít se sebou strašnou práci.