Usměvavá deprese krade radost ze života. Jak ji poznat?

Na první pohled působí spokojeně, chodí do práce, stará se o rodinu a rozdává úsměvy. Jen málokoho by napadlo, že uvnitř bojuje s vyčerpáním, beznadějí a pocitem prázdnoty. Právě tomu se říká usměvavá deprese - stav, který bývá pro okolí téměř neviditelný, a přesto může člověka výrazně ovlivnit.

Usměvavá deprese, označovaná také anglickým názvem smiling depression, není samostatnou lékařskou diagnózou. Odborníci ji však dobře znají jako podobu depresivních obtíží, při níž člověk své trápení úspěšně skrývá. Lidé navenek působí vyrovnaně, plní pracovní i rodinné povinnosti a rozdávají dobrou náladu ostatním. Uvnitř ale prožívají stejné pocity jako pacienti s klasickou depresí - dlouhodobou únavu, ztrátu radosti, beznaděj nebo pocit, že všechno ztrácí smysl. Právě rozpor mezi tím, co člověk cítí, a tím, co dává najevo, dělá tento stav tak zrádným.

Proč si ničeho nevšimneme

Na rozdíl od těžších forem deprese člověk většinou nepřestává fungovat. Chodí do práce, stará se o domácnost, schází se s přáteli a na sociálních sítích může působit stejně spokojeně jako dřív. Okolí proto často nemá důvod domnívat se, že něco není v pořádku. Přesto se mohou objevovat nenápadné signály - častější únava, podráždění, ztráta zájmu o oblíbené činnosti nebo opakované poznámky o vyčerpání. Tyto změny bývají snadno zaměnitelné za běžný stres nebo přepracování, a právě proto zůstává problém často dlouho bez povšimnutí.

Perfekcionisté pod tlakem

Usměvavá deprese se může objevit u kohokoli, častěji se ale zmiňuje u lidí, kteří na sebe kladou vysoké nároky. Perfekcionisté, manažeři, lidé v pomáhajících profesích nebo ti, kteří jsou zvyklí zvládat vše bez cizí pomoci, často považují přiznání psychických potíží za vlastní selhání. Svou roli hraje i dnešní tlak na úspěch a dokonalý obraz života, který podporují sociální sítě. Mnozí se proto snaží své emoce potlačit a okolí ukazují jen tu "lepší" tvář.

Nejde jen o špatnou náladu

Deprese není obyčejný smutek, který za pár dní odezní. Pokud pocity prázdnoty, vyčerpání nebo ztráty zájmu přetrvávají týdny a začnou ovlivňovat každodenní život, je na místě zbystřit. Člověk s usměvavou depresí navíc obvykle získává pocit, že jeho situace nemá řešení. Právě dlouhodobá beznaděj pat ří k nejzávažnějším příznakům depresivních poruch a může vést i k myšlenkám na sebevraždu. Proto je důležité nepodceňovat ani zdánlivě nenápadné změny v psychickém rozpoložení.

Říct si o pomoc není slabost

Mnoho lidí své potíže dlouho skrývá ze strachu, že budou okolím nepochopeni nebo označeni za slabé. Přitom právě včasná pomoc může výrazně zkrátit dobu léčby a zabránit zhoršování obtíží. Prvním krokem bývá svěřit se někomu blízkému nebo se obrátit na praktického lékaře, psychologa či psychiatra. Důležité je vědět, že deprese je léčitelná a člověk na ni nemusí zůstávat sám.

Kde hledat pomoc

Pokud máte pocit, že psychické obtíže trvají delší dobu nebo se zhoršují, nezůstávejte na ně sami.
• Praktický lékař - pomůže zhodnotit váš zdravotní stav a doporučí další postup.
• Psycholog nebo psychoterapeut - nabídne odbornou podporu a vhodnou formu terapie.
• Psychiatr - stanoví diagnózu a v případě potřeby zahájí léčbu.
• Linka první psychické pomoci - tel.: 116 123 (nonstop, zdarma), anonymní krizová pomoc pro dospělé.
• Linka bezpečí - tel.: 116 111 (nonstop, zdarma), pro děti, dospívající a studenty do 26 let.
• Centrum duševního zdraví - po celé České republice.
• Nepanikař - web i mobilní aplikace s kontakty na od bornou pomoc, krizová centra a praktickými materiály pro lidi, kteří prožívají psychické obtíže.
• Česká asociace linek důvěry - přehled regionálních linek důvěry a krizových center v celé republice.