Tipy ze zahrady: co teď klíčí nejspolehlivěji?

Jaro už se doopravdy hlásí o svoji vládu. Na zahrádce pozorujeme některá neklamná znamení - půda už není rozmáčená a teploty přes den pomalu, ale jistě stoupají, i když noci stále zůstávají chladné.

Časné výsevy zeleniny a některých letniček na konci března a začátkem dubna těží mimo jiné z toho, že plevel se v té době probouzí poměrně pomalu. Z toho plyne, že záhony, které byly na podzim kvalitně upravené, zůstávají delší dobu čisté. Semínka tak mají dostatek prostoru i světla a mladé rostlinky se od prvních dnů nemusejí přetahovat o místo s pampeliškou či ptačincem. Chladnější noci také pomáhají rovnoměrnému klíčení a zemina si drží vláhu déle, což je pro jarní start skoro ideální kombinace.

Druhy, které se nebojí chladu

Nedočkaví zahradníci mohou s odolnou zeleninou začít hned po oschnutí půdy, což obvykle nastává kolem poloviny března. Mezi první jarní vysévání patří mrkev a petržel, jelikož obě zvládnou i mírné noční mrazíky. Na první lístky si ale počkáme klidně i tři týdny, takže nemá smysl sadbu zbytečně přelévat. Pro dobrý růst potřebují hlavně jemně prokypřenou hlínu bez kamínků a tvrdých hrud, protože kořeny se snadno deformují.

Ředkvičky ve skleníku rostou už od února, ale venku je lepší počkat do konce března nebo začátku dubna. Hodně záleží na počasí i konkrétní odrůdě. Když se ale podmínky vydaří, jejich křehké" bulvičky" i venku sklízíme už za měsíc. Brzkou úrodu slibuji i špenát. Ten snese i chlad ledových mužů a prospívá mu propustná zemina s dostatkem vláhy. Vysévat ho můžeme od začátku března a pokračovat během celého dubna. Mezi plodiny vhodné k časnému výsevu patří také hrášek. V teplejších oblastech už koncem března, s jistotou ale až v druhé polovině dubna.

Ostrý start v dubnu

Konečně už cítíme, že se zahrada doopravdy probouzí, a tak se pouštíme i do méně odolných plodin. Do skleníku nebo přímo ven, pokud už nehrozí mráz, vyséváme růžičkovou kapustu, červenou řepu či listový salát a zhruba v polovině měsíce je čas i na rané brambory. Hlízy s krátkými, pevnými klíčky lépe startují, a proto je necháváme předem rašit na světle; po zasazení je přihrneme do řádků, aby byly chráněné před chladem.

Teď je také správná chvíle začít doma na parapetu předpěstovávat okurky, dýně, cukety nebo melouny, zatímco rajčata a papriky z březnového setí můžeme rozsadit, jakmile se objeví první pravé listy. V tomto období zároveň rozdělujeme a přesazujeme trvalky, například hosty, denivky nebo pivoňky, které rychle zakoření a do léta zesílí. Pozornost si zaslouží i jahodník: po zimě ho očistíme, zbavíme suchých listů a přihrneme vrstvou kompostu. Urovnaný a provzdušněný povrch podpoří tvorbu květů i velikost plodů, a pokud je porost starší než tři roky, je vhodné ho obnovit.

Brzké jarní letničky

Zahrada ale není jen o zelenině, na jaře si rádi dopřejeme i trochu barev, které nám přes zimu tolik chyběly. Některé odolné druhy proto vyséváme už velmi brzy. Jejich květy se pak objevují dřív, než bychom čekali, a rychle zaplní prázdná místa na zahrádce. Semena měsíčku dáváme do země od poloviny března, protože dobře snáší chlad i slabší mrazík. Chrpu vyséváme na konci měsíce. Islandské vlčí máky rozkvétají časně a naše horké léto jim nesvědčí, takže je sázíme také na jaře. Ostálky jsou největší "teplomilky", proto je umisťujeme ven až od konce dubna do května, předpěstovat si je doma ale můžeme už v březnu.

Jak připravit záhon

Jen dobře připravené místo pro setí přijímá vzduch i vodu rovnoměrněji. Předem půdu zryjeme do hloubky rýče, rozbijeme větší hroudy a povrch uhladíme hráběmi. Pro výsev drobných semínek se vyplatí horní část lehce utužit prknem, aby se řádky nerozfoukaly. Na jarní setí postačí tenká dávka prosátého kompostu, která zlepší strukturu podkladu a dodá základní živiny. Čerstvý hnůj už nepoužíváme, rozkládá se pomalu a uvolňuje teplo, které klíčení nesvědčí. Povrch zalijeme ještě před výsevem, aby osivo zůstalo rovnoměrně rozložené a neodplavilo se z řádků. Později už povrch jen zamlžíme. Pokud je zem po dešti příliš mokrá, raději počkáme den nebo dva, než oschne.

Ochrana před mrazem

Když jarní teploty ještě kolísají, vyplatí se rostlinám dopřát trochu komfortu. Netkaná textilie je nejjednodušší a zároveň velmi spolehlivá volba. Udržuje teplo, tlumí vítr a zpomaluje vysychání povrchu. Pokládáme ji volně, aby měla sadba prostor růst. Na záhonu může zůstat i přes den, protože propouští světlo i déšť. U ředkviček nebo salátů dokáže urychlit sklizeň o několik dní. Citlivější výsevy, například saláty, chrání nízký fóliový tunel nebo jednoduché pařeniště. Teplota pod fólií ale rychle stoupá, takže je potřeba přes den větrat, aby se mladé výhonky nezapařily. Tunel se osvědčuje i při předpěstování teplomilnějších plodin, třeba cuket nebo dýní.

Vlhká půda si udrží teplo lépe než suchá, proto pokud meteorologové hlásí mrazík, může večerní zálivka pomoci překonat chladnou noc. Před silnějším mrazem sice neochrání, ale při poklesu na −1 až −2 °C bývá rozdíl zásadní.