Tereza Maxová: Modeling mi dal velkou školu života

V tehdejším Československu byli u moci ještě komunisté, když se zúčastnila svého prvního modelingového konkurzu, pořádaného francouzskou agenturou Madison. Krátce nato se vydala vlakem do Paříže. A postupně se z ní stala jedna z nejúspěšnějších světových modelek. Nabídky dostává dodnes. Ale více se věnuje své nadaci, která pomáhá dětem z dětských domovů nebo sociálně slabých rodin. "Každé dítě si zaslouží pocit, že na něm někomu záleží," říká Tereza Maxová (49).

Lidé si vás spojují se dvěma profesemi: modelingem a charitou, tedy vaší Nadací Terezy Maxové dětem. Ale zůstaňme ještě u modelingu. Dostáváte stále pracovní nabídky coby modelka? Podle jakých kritérií si z nich vybíráte?
Kupodivu stále ještě nabídky dostávám a řeším je, jak přicházejí. Vždy ráda podpořím české značky a udržitelnou módu. Popravdě ani ve snu by mě nenapadlo, že s blížící se padesátkou budu fotit pro módní časopisy a kosmetické firmy. A už vůbec ne, že se na titulní straně objevím i se svým dospělým synem.

K práci modelky jste se dostala trochu náhodou. V jednom rozhovoru jste říkala, že jste se rozhodně necítila jako krásná dívka, spíše jste měla strach, abyste kvůli své výšce nezůstala v tanečních na ocet. Pak jste ale dostala nabídku zúčastnit se modelingového konkurzu. Jak to tehdy - pár měsíců před pádem komunismu v Československu - vlastně bylo?
Teď nedávno jsem měla možnost si to připomenout, protože jsem točila s Miladou Karasovou dokument o kráse. Zavzpomínaly jsme, jak jsme se náhodně potkaly před Dětským domem v Praze, kde mě oslovila a nabídla mi účast na konkurzu francouzské agentury Madison. Ten se konal v létě 1989 v hotelu InterContinental. Těsně po maturitě jsem byla přijata na práva. Cesta do Paříže byla ale lákavá, a tak když mě vybrali, bez přemýšlení jsem souhlasila. První den své plnoletosti jsem nasedla do rychlíku na hlavním nádraží směr Paříž, aniž bych tušila, co mě tam čeká.

Do Paříže jste na svou první profesní štaci odjela spolu s Evou Herzigovou vlakem. I když to měl být zkušební měsíc, nakonec jste u modelingu zůstala desítky let. Jaké byly vaše profesní začátky?
Bez znalosti jazyka, bez peněz, bez rodiny a s nevýhodným kontraktem Pragokoncertu byly mé začátky velmi krušné. Bylo to poprvé, kdy jsem vycestovala na Západ. Sama, zcela závislá na agentuře. V té době jsem absolutně nevěděla, co modeling obnáší. Na začátku se o nás starala agentura. Zejména zajišťovala naše fototesty a ubytování. Brzy se od nás očekávalo, že začneme pracovat a investované peníze se jim vrátí. Obcházela jsem castingy, kde jsem v nekonečně dlouhých frontách plných krásných holek snila o tom, že se vrátím domů. Ale nemám v povaze věci jen tak vzdávat, a tak jsem se rychle naučila anglicky a francouzsky. Díky náhodě a troše štěstí jsem změnila agenturu, začala pracovat a sklízet i první úspěchy.

Jaký vlastně je svět modelingu? Panuje mezi dívkami velká řevnivost? Dělají si třeba různé naschvály, aby se zbavily konkurentky? Anebo mezi dívkami panují spíše příjemné vztahy?
V devadesátých letech nás bylo jen pár. Byly jsme úzce vybraná skupina. Všechny jsme se dobře znaly, protože jsme se potkávaly v šatně. Možná tam nějaká žárlivost byla, ale já jsem to moc nevnímala. Byl to pro mě způsob obživy a byla jsem vděčná, že mohu pracovat a finančně pomoci rodině. Také mi to umožnilo bydlet v Paříži, dovolit si cestovat, poznávat spoustu kreativních lidí a žít v mnoha ohledech výjimečný život.

Co vám svět modelingu dal a co naopak vzal?
Vzal mi bezstarostné mládí a dal mi velkou školu života.

V modelingu se točí velké peníze a každého jistě napadne, že jste si musela za kariéru přijít na pořádný balík. Ale jak náročné je takové peníze vydělat, co všechno to obnáší?
Kdo to nezažije, neumí si to představit. I když to tak nemusí vypadat, je to náročné a nic není zadarmo. V mladém věku se musíte kompletně starat sám o sebe, se vším, co k tomu patří, zorientovat se ve všech možnostech, příležitostech a rizicích. Člověk tím velmi brzy dospěl.

Vy jste ale značnou část svých peněz investovala do své nadace, která pomáhá dětem v dětských domovech nebo rodinám v nouzi. Proč jste se rozhodla zaměřit svou pozornost právě tímto směrem?
Chtěla jsem pomoct dětem, protože ony si samy pomoct nemohou. Trpí za nezodpovědnost svých rodičů a mají celý život před sebou.