Rádio slaví 130 let: fascinující objev i dramatické soudní bitvy

Dnes je rádio samozřejmostí, naladíme ho doma, v autě, v telefonu či přes internet. Rádio je nenápadný společník, jehož zrod provázely fascinující objevy, ale i rivalita vědců a dramatické soudní bitvy. Na počátku všeho stála snaha ovládnout neviditelné vlny a jejich prostřednictvím poslat zprávu přes oceán.

Ještě v polovině 19. století bylo bezdrátové šíření zvuku naprosto nepředstavitelné, ačkoli fyzik James Clerk Maxwell matematicky dokázal existenci elektromagnetických vln. Na tuto teorii navázal německý fyzik Heinrich Hertz, který ji potvrdil v praxi. Stále však šlo jen o laboratorní výzkum, kterému scházel vizionář, jenž by všechny poznatky dokázal proměnit v konkrétní komunikační přístroj. Netrvalo to dlouho a mladý italský šlechtic a vynálezce Guglielmo Marconi, který byl fascinován Hertzovými pokusy, začal experimentovat s vysíláním a příjmem signálů. Ačkoli se jeho vize jevila jako velmi nadějná, italská vláda mu odmítla poskytnout finance, a tak Marconi odešel do Velké Británie. Právě tam si nechal 2. června roku 1896 patentovat první bezdrátový telegraf, což byl skutečný předchůdce rádia. V roce 1897 založil telegrafní společnost a vysílal na vzdálenost 15 km. O rok později provedl spojení z palub lodí a první sportovní reportáž. Avšak Marconiho nejslavnější chvíle nastala 12. prosince 1901, když se mu podařilo úspěšně odvysílat první transatlantický bezdrátový signál mezi Anglií a kanadským ostrovem Newfoundland - písmeno "S" v Morseově abecedě. Tím Marconi definitivně dokázal, že rádio má globální budoucnost.

Tesla ostrouhal

Zatímco Marconi se vezl na vlně slávy, a v roce 1909 dokonce získal Nobelovu cenu za fyziku, na druhém břehu Atlantiku bušil vzteky pěstí do stolu Nikola Tesla. Tento srbsko-americký vynálezce se zabýval bezdrátovým přenosem energie a informací nezávisle a technologicky došel dál než Marconi. Navíc si už dříve nechal v USA patentovat základní principy ladění a obvodů. I proto byly Marconiho americké patentové přihlášky zpočátku zamítány. Porušovaly totiž Teslovy patenty. Nakonec však v roce 1904 americký patentový úřad podlehl tlaku finanční moci těch, kteří stáli za Marconim, své rozhodnutí nečekaně změnil a udělil prvenství Italovi.

Posmrtný rozsudek

Tento nespravedlivý verdikt odstartoval desítky let trvající právní boj. Rozsudek padl až v roce 1943, několik měsíců po Teslově smrti. Nejvyšší soud Spojených států amerických tehdy přezkoumal historické dokumenty a rozhodl, že Teslovy patenty měly opravdu prioritu. Oficiálně je tedy právoplatným vynálezcem rádia Nikola Tesla. Zadostiučinění se ale bohužel nedožil. Za zrodem rádia však nestojí jen dva znesváření vědci, bez Hertze či Maxwella, kteří položili teoretické základy této technologie, by nejspíš rádio vzniklo o mnoho let později. Díky jejich práci dnes můžeme bezstarostně používat například wi-fi , bluetooth či mobilní sítě, které také fungují na principu bezdrátových technologií.