"Marečku, podejte mi pero!" slaví půl století

Oblíbený film "Marečku, podejte mi pero!" se pyšní absolutně hvězdným obsazením. Komedie dvou scenáristů Zdeňka Svěráka (90) a již zesnulého Ladislava Smoljaka (†78), kteří sami ztvárnili studenty večerní školy Šlajse a Tučka, nás baví už padesát let!

Premiéra komedie, v níž si hlavní role otce a syna zahrál Jiří Sovák se skutečným synem Jiřím Schmitzerem, proběhla v roce 1976 a režisér Oldřich Lipský mohl být na odvedenou práci skutečně hrdý. Nesmrtelné filmové hlášky si totiž lidé předávají z generace na generaci a postavy, jako jsou mistr dílny Jiří Kroupa, šplhoun Hujer či Hliník, kterého nikdo nikdy neviděl, neboť se odstěhoval do Humpolce, vešly do dějin české kinematografie. Když Svěrák a Smoljak psali scénář filmu, v němž si mistr dílny v továrně na zemědělské stroje na popud kolegů zvyšuje kvalifikaci ve večerní škole, kterou přes den zase navštěvuje jeho syn, měli jasnou představu o tom, že hlavní roli ztvární právě Jiří Sovák. Ten o tom ale neměl nejmenší tušení a nebylo jisté, zda nabídku přijme. Sovák však po přečtení scénáře neskrýval nadšení a nedokázal roli odmítnout. Dokonce prý sledoval i každou reprízu filmu v televizi.

Scénář ze života

Jedinečný humor, díky kterému si diváci komedii tolik oblíbili, není pouhým výmyslem bujné fantazie scenáristů, ale je skutečně ze života. Svěrák i Smoljak měli pedagogické zkušenosti a často čerpali inspiraci právě z nich. Například dvojice snaživců Šlajs a Tuček, které pak sami hráli, byla napsaná podle studentů, jimž se ve večerní škole Smoljak pokoušel vtlouct do hlavy nové znalosti. Ve scénáři ale využili i vzpomínek na vlastní školní docházku. Právě Zdeněk Svěrák měl spolužáka, který mohl být zkoušen jen za pochodu a jehož kopií se ve filmu stal student Svátek v podání herce Pavla Vondrušky. A proč se věčný absentér Hliník odstěhoval právě do Humpolce? Je to jednoduché. Scénář vznikal na chalupě nedaleko onoho města. Komedie zaujala i herce Františka Filipovského, jemuž v době natáčení bylo téměř sedmdesát let. Toužil zahrát si studenta, ale tvůrcům připadal příliš starý. Nechal se proto vyšetřit lékaři, kteří následně filmařům poslali potvrzení, že je zcela zdráv. Nakonec se vlk nažral a koza zůstala celá. Filipovského obsadili alespoň do role profesora.

Objev jménem Tomáš Holý

Kdo by si myslel, že jeden z prvních filmů, v němž se dětský herec Tomáš Holý objevil, byl snímek Jak vytrhnout velrybě stoličku nebo Pod Jezevčí skálou, byl by na velkém omylu. Režisér Oldřich Lipský hledal pro maličkou roli školáka Matuly malého chlapce a jeden z rekvizitářů si vzpomněl na svého synovce, jímž byl právě Holý. Slovo dalo slovo a tehdy se budoucí dětská hvězda poprvé objevila před kamerou. O přestávkách bavil herce i štáb svou bezprostředností, a když pak Oldřich Lipský obsazoval film Ať žijí duchové!, pozval Tomáše Holého na kamerové zkoušky a tím odstartovala jeho krásná, ale krátká herecká kariéra.

Hliník proslavil Humpolec

Nejenže řada hlášek z filmu zlidověla, ale jedna z nich se stala bez svolení majitelů práv předmětem sporu. Sousloví "metelesku blesku" použilo v roce 2013 hnutí Hlavu vzhůru ve své kampani k nalákání voličů. S tím se Zdeněk Svěrák odmítl ztotožnit a zástupce hnutí hnal k soudu. Nakonec ale vše skončilo omluvou a hnutí zaplatilo na účet nadace Paraple, jíž je Svěrák spoluzakladatelem, třicet tisíc korun. Film chtě nechtě proslavil i městečko Humpolec, které komedii odhalilo v roce 2002 pamětní desku, což přilákalo davy lidí. V roce 2010 navíc v Humpolci přijali Hliníka jako svého rodáka a také se dočkal své pamětní desky. V roce 2006 tam vzniklo dokonce muzeum Hliníkárium a otevření se zúčastnili oba scenáristé, kteří taktéž přispěli svými nápady. K vidění jsou tu rekvizity z natáčení, fotografie i dopisy a pohledy, které Hliníkovi do Humpolce za ta léta přišly z nejrůznějších koutů světa.