Zavřít fotogalerii
a zpět na článek
Fotogalerie: Semafor obecně platil za záruku kvality, a tak se televizním studiím Barrandov jevila investice do nákladného muzikálu jako rozumná. A to i přesto, že šlo o jeden z nejdražších projektů své doby. Stál přes sedm milionů korun. (6/6)
Semafor obecně platil za záruku kvality, a tak se televizním studiím Barrandov jevila investice do nákladného muzikálu jako rozumná. A to i přesto, že šlo o jeden z nejdražších projektů své doby. Stál přes sedm milionů korun.

Semafor obecně platil za záruku kvality, a tak se televizním studiím Barrandov jevila investice do nákladného muzikálu jako rozumná. A to i přesto, že šlo o jeden z nejdražších projektů své doby. Stál přes sedm milionů korun.

Autor: - red -
Jednu z hlavních postav, krásnou režisérku Terezu, ztvárnila Jana Brejchová, sexuální symbol tehdejší doby, kterou miloval snad celý národ. Zatímco armádní hodnostáři se snaží zapeklitou situaci s přeměněnými zbraněmi vyřešit, vojáci se zvesela pustí do secvičování hudebního čísla, které chce živě přenášet celostátní televize. Konec všeobecnému veselí, zpívaní a tančení nastane ve chvíli, kdy důstojníci v hudební škole přepadnou civilistu Schulzeho – Bach v tu chvíli své kouzlo zruší a klarinet v Schulzeho rukou se změní v samopal, aby se mohl bránit… Jiří Suchý při vzpomínkách zmiňuje, že »jeho Klarinety« byly úspěšné, ale Starci na chmelu veleúspěšní. Při druhém uvedení černobílého muzikálu, které proběhlo v sedmdesátých letech, byl však ohlas triumfální. Suchému psali lidé z mnoha měst, že se v průběhu promítání filmu tleskalo a na konci byl potlesk vestoje. Film Kdyby tisíc klarinetů vznikl na základě divadelní hry pražského divadla Semafor, kde byla uvedena v roce 1958. Semafor obecně platil za záruku kvality, a tak se televizním studiím Barrandov jevila investice do nákladného muzikálu jako rozumná. A to i přesto, že šlo o jeden z nejdražších projektů své doby. Stál přes sedm milionů korun.