Jan Kuželka se na chalupě vrací ke kořenům

Do domku kousek od Rožmitálu pod Třemšínem, kam nyní často vyráží se svou manželkou, jezdil herec Jan Kuželka (73) už jako malý kluk. Pocházela odtud jeho maminka.

Chalupu postavil dědeček krátce před válkou a tvořila ji pouze jedna místnost s okénkem do chléva, kterým se hlídaly krávy, když se měly otelit. Aby tam manželé mohli bydlet, musela projít rekonstrukcí.

"Děda ji postavil někdy v roce 1934 a já jsem tu jako kluk trávil všechny prázdniny - letní i zimní. Celá se postupně přestavěla do nynější podoby a teď nás akorát čeká další rekonstrukce. Koncem června přijdou řemeslníci a budou nám upravovat tzv. myšárnu, což je takový malý kamrlík, kde mám různé věci. Všechno se vyhází a bude se to obkládat," prozradil nám své plány herec, který teď na chalupě trávil skoro tři měsíce v kuse.

"Jak řádil koronavirus, jsem tu už od března. Měl jsem teď hrát tři měsíce v Brně, kde účinkuji v muzikálech, jenže to padlo, stejně jako závazky v Praze, tak jsem tady. Jinak tu bývám jen o letních prázdninách a občas přes víkend, pokud zrovna nehraji," říká.

Vzpomínky na dětství
K tomuto kraji má herec srdeční vztah a nedá na něj dopustit. Okolí Rožmitálu si proběhal už jako malý kluk a teď tu chodí na houby. "Je to houbařský ráj. Jinak nám tu kousek stojí mohyla Jakuba Jana Ryby, který tu v lesích spáchal sebevraždu, a také je tu nedaleko bývalý mlýn mé kamarádky Slávky Budínové, se kterou jsme se léta přátelili, jezdila sem k nám na chalupu," prozradil nám.

Nadšeně zavzpomínal i na místní zimy, které jsou tu prý nádherné. "Bývaly tu až třímetrové závěje. Jsme ve výšce 640 metrů nad mořem a mám fotky, kdy tu vedl dokonce sněhový tunel do baráku. Na Štědrý večer tu vždycky chodil pastýř, troubil za okny a děda ho chodil poslouchat, kde zrovna troubí. Mráz byl, že praskaly tašky na střechách, a jezdívali jsme na běžky. Byla to nádhera."

Teď tráví zimy nejčastěji v obýváku a v létě je nejraději venku. "Dělám dřevo, seču, mám veškerou mechanizaci, ale stejně to nevydrží dlouho a za tři dny už je to zase potřeba posíct. Roste to před očima. Jinak pěstování přenechávám na zahradě ženě, do toho se nepouštím," říká.