Hana Zagorová: Těším se na každý den, který bude fajn

Uplynulý rok 2021 nebyl pro zpěvačku Hanu Zagorovou (75) jednoduchý, potýkala se s postcovidovým syndromem a kvůli zdraví i opatřením proti šíření koronaviru musela zrušit své koncerty. Ani přesto ale neztratila svůj optimismus a do nového roku vstupuje s nadějí, že se vše konečně vrátí do normálního režimu.

Jak se vám nyní daří po zdravotní stránce?
Pořád mě ještě zlobí záda, protože jsem si nalomila tři obratle, tak to chce čas a dává se to pomalu do pořádku.

Co vás v těchto dnech těší?
Začínám chystat novou desku, je to moc fajn, a taky musím říct, že mi udělal strašnou radost vánoční duet, který mi nabídl Marek Ztracený. Byla to tak radostná práce! Mám radost i z ohlasů lidí, již mi píšou, jak se jim písnička líbí. Já za to Markovi moc děkuju. To, jaké píše písničky, je přesně podle mého gusta.

Také asi proto se stal slavíkem?
Já říkám, že on udělal skutečně spanilou jízdu Českým slavíkem, protože vyhrál, co se vyhrát dá. A moc mu to přeju.

Vy jste se umístila sedmá, můj osobní tip byl, že se umístíte v první trojici.
To vůbec ne, posledních dvacet let jsem vždycky tak v té první desítce. Ale to sedmé místo je naopak úžasné. Tam jsem byla vlastně jediná z té naší generace a já si toho moc vážím, také si moc vážím toho, že mě posluchači chtějí slyšet. A kam by se jinak schovaly zpěvačky jako Monika Absolonová, jež by si to rozhodně zasloužila? Zpěvačky, které jsou báječné, a navíc velice pracovité?

Jste úžasně velkorysá, ke všemu přistupujete s nadhledem a také jste vždy usměvavá. Máte nějaký recept na dobrou náladu?
Nemám recept na dobrou náladu. Přiznávám se, že ji taky nemám dnes a denně, ale myslím si, že na světě je takových starostí a problémů, tak proč by měl člověk ostatní zatěžovat tím, že je na něm vidět, že ho něco trápí? Já si myslím, že by to byla škoda. A možná bych i zklamala lidi, kdyby mě potkali někde na ulici a říkali: "Podívej se, té paní Zagorové se určitě něco hrozného stalo, že se tváří tak otráveně nebo tak nešťastně." Děláme povolání, které děláme, a vlastně nemáme ani tak moc právo nebýt dobře naladění. Jestli máme možnost přinášet nějakou radost lidem a jestli to funguje, jestli to, co si z nás lidé berou, cítí jako radost, tak je to moc fajn. A je to vlastně naše poslání.

Zazpíváte si doma jen tak? Cvičíte pravidelně hlasivky?
Určitě, to by jinak vůbec nešlo. Když mám turné nebo když jsou koncerty, které jsou teď bohužel odložené, včetně Lucerny, jež měla být 16. 12., skutečně cvičím, tedy zpívám si. Já vždycky říkám, že si otevírám krk, a to zpívám doma třeba hodinu. Zavřu se do jiné místnosti a zpívám si. Hlasivky jsou sval a je nutné je udržovat jako jakýkoli jiný sval v těle.

Koncert v Lucerně jste musela odložit už podruhé?
Ano, a říkala jsem, že je to nejvíce scénářů, které jsem si napsala na jeden koncert. Už mám napsanou narozeninovou Lucernu, teď mám napsanou vánoční Lucernu a už se moc těším, až se pustím do psaní scénáře na tu jarní. A samozřejmě pořád hovoříme o tom stejném koncertu v Lucerně, který má přeložený termín na 6. dubna 2022.

Co očekáváte od nového roku 2022? Bude lepší, hezčí? Bude více koncertů?
Já doufám, že bude krásný, jsou tam přeloženy všechny koncerty, které se nemohly uskutečnit, a těším se. Také se těším tím výhledem, že všechno bude zase v normálním režimu. I když se trošku bojím, protože totéž jsme si říkali i vloni. Ale myslím, že už to tentokrát určitě vyjde.

Dáváte si nějaká novoroční předsevzetí?
Předsevzetí si moc nedávám, ale v podstatě se těším na každý den, který bude fajn. A věřím, že po Novém roce budou takové všechny.