Poslední rozhovor s Radkem Brzobohatým: Smrti se nebojím

Minulou středu zemřel na akutní cévní příhodu Radek Brzobohatý (†79). Den před svými 80. narozeninami. Skvělý herec a především rovný a slušný chlap. Valach, který byl na své kořeny vždy hrdý. Když zjistil, že jsem taky z Valašska, měl jsem u něj vyhráno. Vždycky, když jsme se viděli, přišla řeč i na Valachy, a přestože nás dělí dvě generace, byl ke mně vždy vstřícný a otevřený. A to i v rozhovorech. Když jsme si nedávno povídali, ani ve snu mě nenapadlo, že to je náš poslední rozhovor. Než jsem jej stačil napsat, Radek Brzobohatý odešel do hereckého nebe. A s ním zmizelo i kus hereckého mistrovství, slušnosti a noblesy.

Radku, jak se udržujete v kondici, že málem v osmdesáti tak dobře vypadáte a skoro denně hrajete v divadle nebo natáčíte?

Horko těžko. Jak se říká: sportem ku zdraví a trvalé invaliditě. Jednak je to dané genově, protože otec, i když umřel strašně brzo, byl až do poslední chvíle absolutně fit, a to samé děd a praděd, kteří byli námořníci. A zadruhé je to sportem, který jsem dělal v životě velice dlouho. Tělo se pak udržuje. A tím, že jsem hodně hrál a hraju, udržuje se i mozek, protože není moc odpočatý a musí pořád pracovat. Horší ale je, pokud si někdy neuvědomujete, že je vám osmdesát a že by jste už jisté věci neměl dělat.

Máte strach ze smrti?

To není strach. Rozumově vím, že všechno skončí. Nic netrvá věčně. Jednou to přijde, ale vyloženě se smrti nebojím. Na každého přijde řada. Podstatou života je nemít strach ze smrti, ale život užitečně a dobře prožít. Po vzoru Vlastíka Brodského, který od svých dvaceti let všem oznamoval, že zítra skončí v krematoriu, se na smrt malinko připravuju. Oba pocházíme z Valašska, mnoho let jsme spolu kamarádili, a tak už i já doma čas od času řeknu, že tu už zítra nemusím být. Nebojím se toho okamžiku, jen ho oddaluju.

Je pro vás učení nových rolí nyní těžší než před lety?

Jen o málo. Když si člověk přečte scénář, uvědomí si, kde je, co je a už to tam zůstane. A je jedno, zda to je text role divadelní, televizní nebo filmové. Za těch padesát nebo šedesát let, co to dělám, je to skutečně rutina a texty mi lezou do hlavy automaticky, nemám s tím žádné problémy.

Více z posledního rozhovoru s Radkem Brzobohatým najdete v aktuálním čísle časopisu SEDMIČKA.