Podprsenky se zkrátka nenosily, říká Dagmar Patrasová

Děcka ještě školou povinná uhranula hlubokým výstřihem coby Xénie v Arabele, puberťáky koupací scénou v rouše Evině v seriálu Návštěvníci a dospělé sofistikovanou sprchovací etudou ve filmu Vrchní, prchni!. Nadarmo se jí neříkalo česká Ornella Muti. Takovýto záběr však neměla ani italská kráska.

V roce 1980 jste před kamerou ztvárnila svou první erotickou scénu - v dnes již kultovní ve sprše ve filmu Vrchní, prchni!. Nakolik vás k ní musel režisér Ladislav Smoljak přemlouvat?
Poměrně hodně, dost jsem se bránila. Ale protože se mi strašně líbil scénář, který byl tak skvělý, že tenhle film dodneška nezestárnul, tak jsem se nakonec nechala umluvit. Měla jsem na sobě mít šaty s rolákem, upnuté až ke krku a s dlouhými rukávy, které po namočení zprůhlední. Pan režisér původně chtěl, abych byla bez kalhotek, ale to jsem odmítla a vydupala jsem si, že kalhotky mít budu - bez nich bych to nedala! Nemít podprsenku mi nevadilo, protože to bylo v době, kdy jsme se všechny holky opalovaly nahoře bez - my jsme se takhle třeba chodily s Andreou Čunderlíkovou opalovat na Občanku, jak se říkalo Občanské plovárně. Tu a tam se v křoví objevil nějaký úchylák, ale Andrea ho vždycky příšerně seřvala, takže zase zmizel. V tomhle ohledu jsme tedy stud neměly - podprsenky se tenkrát zkrátka nenosily.

Krásné časy...
Ono to netrvalo dlouho. Brzy tuhle módu zakázala náměstkyně ředitele Československé televize, která se jmenovala Pospíšilová - taková afektovaná blondýna a prudérní komunistka, která zakázala objevit se na obrazovce bez podprsenky. Do té doby se to dělo běžně. Jestli jí vadilo, že si to sama nemohla dovolit - kdo ví? Každopádně jednu hlasatelku kvůli tomu z televize vyhodila... Vždycky se najde někdo, komu podobné věci vadí - já zase jeden čas nesměla do televize nosit minisukni. Někomu se to zkrátka nelíbilo, tak jsem musela mít džíny a vytahaný svetr.

Jak na vás vlastně Ladislav Smoljak přišel?
Přes divadlo Semafor. Svěrák a Smoljak se děsně přátelili s panem Suchým, a tak se stalo, že když jsem s ním šla jednou Perlovou ulicí směrem k divadlu na zkoušku, tak jsme potkali Svěráka a Smoljaka a pan Suchý nás představil. Oni se pak přišli podívat do divadla a následně mě obsadili do filmu Vrchní, prchni!, kde do sebe všechno zapadlo jak lego. Vždyť i to moje jméno bylo k téhle postavě jak stvořené - Manuela!

Jaké byly reakce okolí na "hambatou" scénu, jak vzpomíná na svá další lechtivá natáčení nebo proč se o ní mluvilo jako o české Ornelle Muti, se dočtete v rozhovoru s Dagmar Patrasovou v rámci článku Sexsymboly za železnou oponou v novém čísle týdeníku INSTINKT.