O tomto koníčku Michala Malátného jste možná netušili

Milujete pohled na horské hřebeny a raději než ležet někde u moře si hezky protáhnete tělo v kopcích? Pak určitě zamiřte do Slovinska. Tato země je často opomíjená, přitom nabízí milovníkům horské turistiky jedinečné zážitky. Své o tom ví i muzikant Michal Malátný (47), který ji navštívil už několikrát. O své zkušenosti se s námi podělil.

Michal nám přiznal, že je vyloženě horský typ. "Pocházím z Podkrkonoší, takže na dovolenou většinou nejezdím k moři, ale raději na hory. Slovinské Alpy s nejvyšší horou Triglav mě naprosto nadchly a rozhodně je doporučuji navštívit. Líbí se mi, že tam můžete dělat výšlapy a zároveň je to i blízko k moři, takže kdo chce, může si odskočit se i vykoupat. Takhle jsme to přesně jednou udělali s mojí ženou. Bylo to poslední léto, než jsme měli děti, a krásně jsme si to užili. Pět dní jsme dělali výšlapy a jeden den jsme si odskočili k moři. Pak jsme se zase vrátili zpátky do hor, bylo to skvělé," vzpomíná zpěvák.

Okouzlující příroda

Slovinsko oplývá nádhernou přírodou a pro milovníky samoty je to opravdový ráj. Klidně se vám totiž stane, že za celý den nikoho nepotkáte. A jak se Malátný k horské turistice vlastně dostal?

"Když mi bylo asi čtrnáct, můj otec vzal mě, mámu, mého bratrance a čtyři kola. Ta kola naložil do vlaku a poslal je do Sibiu, což je město ležící uprostřed Rumunska. Jeli jsme tam za nimi vlakem, vyndali jsme je, ale byla už samozřejmě úplně očesaná, jak je lidi ve vlaku obrali. A jeli jsme na nich zpátky. A k tomu se chci dostat. Projížděli jsme přes pohoří Morača, kde jsem viděl takové partičky, které tam lezly. Byli mezi nimi hlavně Němci, již tam měli ty své obytné volkswageny. Tehdy jsem si říkal, že jednou, až budu velký, tam pojedu s nějakým kámošem a budeme také lézt po horách. Byl to můj sen. Nakonec jsem si to po těch letech tak trochu v tom Slovinsku splnil," svěřil se muzikant.

Terén i pro náročné

Pokud už jste pár vrcholků navštívili a bojíte se, že tady to pro vás bude nenáročná procházka, vyvedeme vás z omylu. I o adrenalin tu není nouze. Zpěvák o tom ví své. "Když jsme byli jednou ve Slovinsku s klukama a lezli po těch větších vrcholcích, byl to docela mazec. Slaňovali jsme a byl tam utržený sráz asi pět set metrů. Začalo pršet, byla zima, lezli jsme to asi čtyři hodiny. To nás nakonec tak zdrželo, že jsme museli přespat v bivaku. Bylo to docela dobrodružství. Jo, vysokohorská turistika, to je moje," říká s úsměvem muzikant, jenž už má prochozené Nízké i Vysoké Tatry, Beskydy, Šumavu a samozřejmě i Krkonoše, kde se narodil.