Pavel Nový: Z ničeho se nemá dělat věda, natož ze života
Pavel Nový (75) se narodil v Plzni. Od roku 1989 je členem Studia Ypsilon. Značnou popularitu mu přinesla komedie Marie Poledňákové (†81) S tebou mě baví svět, kde si zahrál legendárního Pepu. V devadesátých letech působil jako moderátor sportovních pořadů a v roce 2017 získal cenu Český lev za mužský herecký výkon v hlavní roli ve snímku Bába z ledu. Nyní je k vidění v novém snímku Prázdniny s Broučkem.
Co vás v nejbližší době pracovně čeká, kde vás mohou diváci a vaši fanoušci vidět?
Mou domovskou scénou je především Ypsilonka, která mimochodem tento rok slaví 60. výročí vzniku. Většinu svého hereckého času tedy trávím tam. V současnosti hraju v inscenacích Babička se vrací, Sežeňte Mozarta!, Varieté Freda A. aneb Chytání větru, Jezinky a bezinky, Spálená 16, Sen noci svatojánské, jak se nám zdá, Let do nebe aneb Fata morgana a Komedianti. Je toho docela dost. V Divadle Na Fidlovačce jsem dostal příležitost v hře Hoří, má panenko v režii pana Svobody, což byl velitel hasičů. A s Docela Velkým Divadlem (DVD) Litvínov si užívám v Jiráskově Lucerně vodníka Ivana.
Jste ženatý padesát šest let, jaký je váš recept na tak dlouhé a hezké manželství?
Ani sám nevím. Moje žena nikdy neměla v oblibě mediální pozornost, doma se o práci nebavíme. Vždycky si od práce doma dokonale odpočinu. Také razím životní heslo, že z ničeho se nemá dělat věda, natož ze života. Snažím se tím řídit a světe, div se, docela to funguje v životě i ve vztahu!
Jste čtyřnásobným dědečkem, jaký jste v této životní roli?
Dvě vnoučata jsou už dospělá a jsme už taky prabába a pradědek. Mladší vnoučata, Vojta a Eliška, jsou hokejky, a tak na nás moc času nemají. Je to náročný sport a většinu času jsou na tréninku nebo na zápase. Škola a hokej je složitá kombinace, ale baví je to a to je důležité.
V životě jste vyzkoušel i jiné profese než herectví, co vás nejvíc bavilo?
Já jsem ve svém životě zkusil všechno možný. Byl jsem šoférem, traťovým dělníkem na dráze, kuchařem, číšníkem, dřevorubcem... Všecko mě to bavilo. Všude jsem potkával většinou báječné lidi, od kterých jsem se lecčemu přiučil. Na divadlo jsem ale nikdy nezanevřel a vždycky se k němu rád vracím. Taky mě baví natáčet filmy, je to zábava. Když jsme natáčeli film Prázdniny s Broučkem, tak tam s námi hrály dvě moc šikovný děti, byla s nimi sranda. Natáčelo se hodně i na Berounsku a jsem rád, že jsem se konečně dostal na Berounku. Z doslechu jsem věděl, že je krásná, ale to není nic proti skutečnosti.
Co vás vedlo k tomu, zkusit si i jiné zaměstnání?
Začalo to tak, že jsme chtěli druhé dítě, ale moje žena už nechtěla prát ve staré pračce. Byli jsme tenkrát dost chudí. Bylo to v době, kdy jsem hrál ve Varech, kde byl šéfem Petr Novotný a ten se ke mně zachoval velmi dobře. Navrhl mi částečný úvazek v divadle, abych si k tomu mohl zkusit další práci. Našel jsem si práci v lese. Pamatuju si, jak mi tehdy Petr řekl, že kácet může každý silák, ale ne každý silák může hrát divadlo. Po zkušenosti v lese jsem se rád vrátil do divadla. Také jsem dělal číšníka v hotelu Pupp. Zaučoval mě pan Horák, byl to číšník ze staré prvorepublikové školy, hodně mě toho naučil.